Malé velké příběhy finských prozaiků

18. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy
Prodlouženo do 10. 5.
Finsko (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Sedm finských autorů, sedm příležitostí k poznání severské literatury. Různorodé povídky v podání Igora Bareše, Martina Fingera, Heleny Dvořákové, Dany Černé a dalších poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Juha Seppälä: Třešňové květy
Účinkuje: Igor Bareš
Překlad: Vladimír Piskoř
Režie: Michal Bureš
Natočeno v olomouckém studiu Českého rozhlasu v roce 2012.

Teuvo Pakkala: Mocné slovo
Účinkuje: Eva Kodešová
Překlad: Lenka Fárová
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno v roce 2015.

Saara Henriksson: Zajatci tíže
Účinkuje: Michal Štěrba
Překlad: Laura Kauppinenová
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 14. 4. 2021
Natočeno v plzeňském studiu Českého rozhlasu.

Maritta Lintunen: Joik
Účinkuje: Martin Finger
Překlad: Hana Kalábová
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Bela Schenková
Premiéra: 15. 4. 2021

Daniel Katz: Když je člověk sám, padne na něj smutek
Překlad: Jan Petr Velkoborský
Účinkuje: Miloš Hlavica
Režie: Vladimír Tomeš
Natočeno v roce 1990.

Juhani Aho: Tenkrát, když otec koupil lampu
Účinkuje: Jiří Hromada
Překlad: Lenka Fárová
Režie: Petr Mančal
Natočeno v roce 2016.

Maria Jotuni: Láska
Účinkují: Helena Dvořáková, Dana Černá
Překlad: Viola Parente-Čapková
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Lukáš Hlavica
Natočeno v roce 2015.

Juha Seppälä: Třešňové květy

Juha Seppälä (9. ledna 1956) je finský prozaik, publicista a autor rozhlasových her. Vede poklidný rodinný život v přístavním městě Pori a až na výjimky se vyhýbá publicitě a rozhovorům. Je držitelem Státní ceny za literaturu z roku 2000 a dalších ocenění. Jeho tvorba vyniká černým humorem a podmanivou lakoničností. Nenápadné hrdiny všedního dne, kteří se v jeho díle pravidelně objevují, čtenáři zastihnou často ve zdánlivě obyčejných, ale přitom mezních situacích. Křehká povídka Třešňové květy vypráví o vzpomínkách na milovanou matku a návratu do domu, kde hlavní hrdina strávil dětství.

Teuvo Pakkala: Mocné slovo

Teuvo Pakkala (1862–1925) v mnoha ohledech předběhl svou dobu. Pro finskou literaturu objevil nejen vorařskou romantiku, která se stala jedním z emblematických témat finské literatury přelomu 19. a 20. století, ale hlavně dětské hrdiny. Jejich duši rozuměl asi jako žádný jiný z jeho kolegů, psychologický vývoj dětských postav dokázal zachytit i se špetkou humoru a ke svým mladým hrdinům vždy přistupoval jako k sobě rovným.

Ve svých realistických až naturalistických románech i povídkách Teuvo Pakkala hojně zobrazoval městské prostředí a vyjadřoval se k mnoha společenským otázkám, například ke krutým životním podmínkám na periferii měst, k postavení dívek ve společnosti i pokrytecké morálce. Jeho povídka Mocné slovo je v češtině uváděna poprvé.

Saara Henriksson: Zajatci tíže

Finská spisovatelka a redaktorka Saara Henrikssonová (1981) vydala doposud tři romány a řadu povídek v časopisech a antologiích. Psaní a literatuře se věnuje i na svém blogu s názvem Deník Margaret Pennyové.

Povídka Zajatci tíže vyšla v antologii Zítra větry zesílí (2013), kterou autorka sama sestavovala. Odehrává se u ostrova Newfoundland v Kanadě, kde tým mořských biologů zkoumá dlouhověkost velryb. Poslechněte si příběh o velrybách a lidech, o touze najít klíč k nesmrtelnosti a o tajemstvích, která skrývá podmořský svět.

Maritta Lintunen: Joik

Maritta Lintunen (1961) vystudovala hudební vědu na Sibeliově univerzitě v Helsinkách. Po studiích se začala věnovat také literatuře. Vydala několik básnických a povídkových sbírek i románů. Hlavním námětem jejích děl, která byla přeložena už do osmi jazyků, jsou mezilidské vztahy. Hudbu neopustila nadobro. Kromě toho, že působila jako učitelka zpěvu, se hudbou zaobírá značně i v části své tvorby. Má ráda finský sever, jeho drsnost, zdánlivě nekonečný prostor a ticho.

Daniel Katz: Když je člověk sám, padne na něj smutek

Tvorba finského humoristy Daniela Katze, jednoho z nejpřekládanějších finských autorů vůbec, je hodně ovlivněna jeho židovským původem. Že kromě románů dovede bravurně psát i kratší prózy, dokazuje povídka nazvaná Když je člověk sám, padne na něj smutek. V ní se jeden mladý herec vydává na dobrodružnou cestu do Ruska.

Juhani Aho: Tenkrát, když otec koupil lampu

Konflikt mezi městem a venkovem, nedotčenou přírodou a industrializací, mezi starým a novým. To jsou klíčová témata, o kterých psal Juhani Aho (vl. jm. Brofeldt). Novinář a finský spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii, se specializoval na krátké příběhy, tzv. „hobliny“. Ve vltavské řadě Povídka uvádíme jeden z nich.

Maria Jotuni: Láska

Tři povídky, ve kterých jsou „láska“ a „city“ jen absurdními iluzemi. Finská spisovatelka Maria Jotuni (1880–1943) v nich vykresluje svět, kde je manželství pouhým obchodem – muž si kupuje služebnou a žena přijatelný společenský statut a materiální zabezpečení. Jotuni užívá mistrně ironii, u mezilidských vztahů často zdůrazňuje nerovnost a dynamiku moci.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.