Literární kritik Miloš Dvořák

11. červenec 2006

Miloš Dvořák (1901 - 1971) patřil k významným českým literárněkritickým osobnostem dvacátého století. Své studie a recenze zveřejňoval například v časopisech Akord, Listy pro umění a kritiku a Vyšehrad. V šedesátých letech též například v Hostu do domu, Tváři či v Obrodě. Byl jedním ze zakladatelů časopisu Tvar.

I když pokládán za šaldovský typ kritika (F. X. Šalda ostatně patřil k jeho výsostným vzorům), jasně a otevřeně vyslovující svůj názor, stejně jako jeho přítel Bedřich Fučík, byl v období své vrcholné tvůrčí potence umlčován přízemním a jakoukoliv kritiku nesnášejícím socialistickým zřízením. Brněnský literární vědec Ladislav Soldán, působící na Slezské univerzitě, uspořádal část díla Miloše Dvořáka. Vydaný soubor obsahuje především stať nazvanou Dílo Otokara Březiny, publikovánou vůbec poprvé. Nejde o nějaký vědecký rozbor, spíše o "úvod" do básnického díla. Sám Dvořák v předmluvě upřesňuje: "Tato kniha není určena těm, kdož básně Březinovy znají, nýbrž těm, kdož je chtějí čísti. Nepsal jsem dílo vědecké. (...) Chtěl jsem napsati pouze průvodce Březinovým dílem..." Text je možné číst jako citlivý a srozumitelný náhled do básnické duše, obsahuje jasné zasazení do kontextu literární tvorby domácí i světové. Ze slov vyjímá M. Dvořák smysl, vložené emoce i duchovní obzor jednoho z podivuhodných zjevů českého básnického prostoru první poloviny dvacátého století.

Obal knihy

Zásadní součástí publikovaného souboru je editorova studie Své bytí do dna sdíleti, v níž se autor zamýšlí Nad básnickým dílem Miloše Dvořáka, neboť doplňkem knihy je zveřejněný výběr z kritikových básní. Třicet osm básní z jeho pozůstalosti, psaných především v padesátých letech dvacátého století, jsou hutná a civilním jazykem podaná vyprávění, jejichž pohled se přibližuje k prorockému konstatování. (Život je vyprávěním příběhů, / jejichž konce jsou ti tolik známy, / v distribučních halách velkopodniku Globus / vydávají konfekční osudy jak skladby nahrané na deskách,). Dvořák je vnímavý k detailu (Prázdno spuštěno jak clona s nebe na zem -- / stojí čas: / tři holé větve stromu, / tři vsuvky ticha vstavené do samé věčnosti ---).

Fragment Dvořákova díla a jeho básnické tvorby doplňuje základní bibliografie. Celou knihu uvádí studie dalšího významného literárního vědce, Jaroslava Meda, nazvaná Kritický typ Miloše Dvořáka. Ta se uzavírá slovy: Kritika jako strážce integrity všeho cenného - to je prius Dvořákova literárněkritického odkazu; všechno ostatní je podružné.

Jakkoli výběrový, částečný a drobný je předkládaný ediční počin, zůstane jistou splátkou dávného dluhu a zároveň potvrzením skutečnosti, že v české literární kritice existují následováníhodné vzory.

Ladislav Soldán (ed.), Miloš Dvořák - literární kritik, historik a básník, Slezská univerzita, Opava 2005, str. 208.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.