Liščí žena: mýty a legendy sibiřských národů
Netradiční seznámení s kulturami původních obyvatel Sibiře, s jejich příběhy a mytologií. Hrdinská vyprávění v podání Marka Němce provází hudba umělkyně Aldany, hráčky na brumli. Premiéru poslouchejte on-line po dobu dvou týdnů po odvysílání.
Knihu Liščí žena: mýty a legendy sibiřských národů vydalo v roce 2018 nakladatelství Dauphin a předmluvou ji opatřil Michal Kovář. Ten připomíná, že obraz Sibiře je v Evropě tradičně magický. V jejích popisech lze najít náhle opuštěná ruská města, stopy po tajemných meteoritech, zlaté bohyně či fantastická zvířata. Představivost Evropanů dále jitří zprávy o prastaré spiritualitě sibiřských národů.
Obrovský a od velkých civilizací zdánlivě či skutečně izolovaný prostor Sibiře se zdálky zdá být jednolitý. Při pohledu zblízka se ale jako vždy ukazují zásadní rozdíly. Sibiř je už kvůli své rozsáhlosti spíš oblastí velkých rozdílů, než oblastí kulturně a jazykově jednotnou, a to v mnohem větší míře než třeba samotná Evropa. A tato různost se odráží kromě jiného zejména v ústní slovesnosti celé oblasti. Liščí žena jako sbírka nabízí aspoň malou část žánrového, tematického, motivického a narativního bohatství, jež ústní slovesnost tamních národů obsahuje.
Vltavská rozhlasová četba nabízí několik hrdinských příběhů z různých oblastí Sibiře. Právě tyto příběhy pomohou nastínit onu kulturní různost. Zároveň však v určitých momentech může posluchač spatřovat ve vyprávění o hrdinech nápadné podobnosti se známým mytickým vypravováním.
Nejposlouchanější
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Copak Vlas a Brada... ale co Buty a africká hlína?! Sedmé nebe s Monikou Načevou a Františkem Skálou
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.