Lidskost sama o sobě se stává tématem umělé inteligence

24. listopad 2017
Dokáže umělá inteligence sama umělecky tvořit?

Umělá inteligence už směle zasahuje do oblastí, které ještě donedávna patřily výhradně lidské tvořivosti.

Posledním příkladem může být snaha strojů osvojit si kreativitu a umění – ať jde o hudbu, obrazy nebo třeba vtipy. Možná nejsme daleko od doby, kdy počítače přijdou s bestsellery a evergreeny.

Umělá inteligence se již úspěšně projevuje u překladačů, v autonomním řízení nebo v editorech fotografií pro mobilní telefony. Většinová populace si mohla na těchto příkladech sama osahat, že strojové učení zkvalitňuje výstupy. Dokáže ale umělá inteligence sama umělecky tvořit?

Douglas Eck stojí za projektem Magenta, který se snaží pomocí pokročilých počítačových technik vytvářet umění. Díky hlubokým neurálním sítím analyzují matematické systémy velké množství dat, čímž se pokoušejí pochopit specifické děje a situace. Například analýzou milionu fotografií, na kterých je zobrazeno jízdní kolo, dokáže umělá inteligence (AI - artifical inteligence) tento dopravní prostředek rozeznat. A podobně se daří rozeznat i i popové písničky, nebo předpovědět podle oblíbených vzorců nový hudební hit.  

Hosté pátečního ArtCafé Lukáš Pilka a Jiří Matas

„Umělá inteligence je pro nás vědním oborem, který se snaží emulovat problémy lidí. Postupně se tyto problémy abstrahovaly a vznikla samostatná vědní disciplína,” přibližuje své vnímání umělé inteligence prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D., který působí v Centru strojového vnímání Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho odborné zaměření zahrnuje počítačové vidění, rozpoznávání, strojové učení a sekvenční rozhodování.

Na umělou inteligenci však lze nahlížet i jako na nový umělecký nástroj. Tak jej aspoň vnímá Lukáš Pilka, absolvent Dějin umění na FF UK, Mediálních studií na FSV UK a student Dějin a teorie umění na UMPRUM:

„Umělá inteligence se stává nástrojem v rukách umělce, médiem, ale také společenským fenoménem. Můžeme si vzít do ruky algoritmus The Beatles ze 70. let a začít ho míchat s dalšími umělci, čímž vznikne něco nového. Pomocí umělé inteligence lze predikovat i autorství uměleckých děl a rozpoznávat falzifikáty.”

Daniel Sýkora se například na FEL ČVUT dlouhodobě úspěšně věnuje automatizované kolorizaci animovaným filmům pomocí umělé inteligence. Ta dokáže vlastním algoritmem obarvit snímky černobílého originálu rychleji než kterýkoli animátor.

Algoritmické postupy jsou zatím úspěšné především tam, kde pracujeme s omezenou perspektivou. Čím se tento obzor rozšiřuje, tím je i zpracování informací náročnější. „Specifická inteligence je úspěšná, k obecné inteligenci, tedy jak přemýšlejí lidé, vede ještě dlouhá cesta,” dodává Pilka.

Umělá inteligence umí dobře zobecňovat. Třeba při rozpoznávání obličejů překonává člověka, protože dokáže porovnat více příkladů. „Předpovídání je jedna z nejsilnějších stránek umělé inteligence. Odhadování věku, rozpoznání sexuální orientace, odhad preferencí. Predikce, že člověk zareaguji pozitivně,” vyjmenovává některé úspěšné příklady Jiří Matas.

V umění se ale bavíme o tvorbě něčeho nového, co tu ještě nebylo. Průsečíku témat umění, technologie a společnosti se letos věnoval i festival Ars Electronica v rakouském Linci, každoročně pořádaný od roku 1979. Letos s titulem Umělá inteligence – Mé druhé Já, jež naznačuje zpochybnění stávající umělecké praxe a očekává vstup neuronových sítí do kreativního procesu.  

Vědci ze společnosti SONY Research Lab loni představili první skladbu, plně zkomponovanou umělou inteligencí: „Daddy's Car”. Zmiňovaní vědci vytvořili systém FlowMachines, který se naučil rozpoznávat širokou paletu hudebních stylů a žánrů na základě rozsáhlé databáze skladeb. Kombinací stylů a zpracováním velkých dat mohla vzniknout skladba, která se stylem podobá The Beatles.

Metoda propojuje tzv. adverzoriální systém generující skladby se systémem analyzujícím nové kombinace tónů. Pokud analyzátor nerozpozná originál, jedná se o nově vytvořenou skladbu.

Nechybí však takto vznikajícímu umění emoce? Technologie vždy zpochybňovala umění. V momentě vzniku fotografie začala malba ztrácet smysl a posunula se do abstraktních podob. Podobně se fotografie oprošťovala od realistického zobrazení, aby si našla svůj umělecký styl. To samé se nyní děje s umělou inteligencí, která je na počátku vlastního vývoje. Zároveň se lidskost sama o sobě začíná stávat tématem a umělci si více všímají lidských bytostí.

Umělá inteligence zastoupí řadu profesí, které v budoucnu zaniknou. Dlouhý život se předpovídá oborům s kreativním přesahem. Nejspíše dojde k větší integraci umělců z uměleckých škol a světa inženýrů ovládajících technologie. Kombinace citu pro design a dobrého technického vnímání skýtá velký potenciál a možnosti.

  • Věda
  • Rozhovor
  • umělá inteligence
  • AI
  • VR
  • virutální realita
  • ArtCafé
  • Hosté Vltavy
  • Lukáš Pilka
  • Jiří Matas
  • rozhovor