Leoš Čepický, houslista, primárius Wihanova kvarteta
Houslista Leoš Čepický je skvělý sólista a komorní hráč, primárius světově proslulého Wihanova kvarteta. Absolvoval Konzervatoř v Pardubicích ve třídě prof. Ivana Štrause a posléze studoval na AMU v Praze housle u prof. Jiřího Nováka a komorní hru ve třídě prof. Antonína Kohouta – oba pánové byli členy světově proslulého Smetanova kvarteta, které utvářelo a šířilo tradici a slávu české kvartetní školy.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Leoš Čepický se i díky nim stal už za studií primáriem Wihanova kvarteta, které tehdy spoluvytvořil se svými kolegy na studiích, a spolu s ním zvítězil v roce 1988 na Pražském jaru i na Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Londýně. Spolu s kvartetem i jako sólista vystupuje na pódiích po celém světě, a také natáčí a vyučuje.
Naposledy vystupoval v pražském Rudolfinu spolu s naším předním klavíristou a sólistou Ivanem Klánským – záběry z toho koncertu ve vysílání také zazní. Stejně jako nahrávky z vystoupení Wihanova kvarteta, v jehož dnešní sestavě hraje už i syn Leoše Čepického, houslista Jakub Čepický. Muzikantská rodina se nezapře – na housle hraje i dcera Leoše Čepicého a všichni se pak sjíždějí v létě do Litomyšle na Setkání přátel komorní hudby. Vyučuje však nejen na těchto kursech, ale především na AMU, kde je vedoucím strunné katedry.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka