Ladislava Gažiová: Romafuturismus by mohl Romům pomoci překonat traumata
Díky iniciativě malířky a kurátorky vzniká knihovna romské literatury. Potřebují takovou instituci sami Romové, nebo spíše většinová společnost, která jejich kulturu nezná?
Knihovna Romafuturismo otevírá 1. února a sídlit bude v pražském Tranzitu v Dittrichově ulici. Ladislava Gažiová při té příležitosti přichystala štafetové čtení z knihy spisovatelky Eleny Lackové. „Někteří autoři píšou jak romsky, tak jazykem země, ve které žijí, a někteří vůbec nepíšou romsky,“ přibližuje Gažiová okolnosti výběru titulů.
Knihovna by se zároveň měla stát místem, kde se bude diskutovat o diskriminaci, stereotypech a fenoménu vyloučení. Příbuzná témata sleduje výstava O kosmos hino kalo (Vesmír je černý) v Moravské galerii v Brně. Gažiová zrekonstruovala příběh romského umění a chybějící kapitoly pak společně s kolegy vyplnila novými díly. Z jakého důvodu jsou některá z nich vystavena jako falza?
Mystifikovaný divák, který se ocitne před fakeovým dílem, je zrovna tak mystifikovaný před dílem skutečným, pokud si není vědom, jaký význam dané dílo má. Je to problém pravdivosti anebo kontextu a interpretace. Myslím, že mystifikace je v umění obecně stále nějakým způsobem přítomná.
Jak pražskou knihovnu, tak brněnskou výstavu spojuje koncepce romafuturismu. Jedná se o inspiraci afrofuturistickým hnutím, jež pracovalo s utopickou vizí vesmírné diaspory, v níž by dosáhli spravedlnosti i diskriminovaní. Podobné uvažování by podle Gažiové mohlo Romům „napomoci předhodnotit své dějiny, minulost i traumata a dívat se na budoucnost jinak.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.