Kučerová, Chatrný, Tůma a uskupení 12/15. GASK vystavuje ikony českého výtvarného umění
Alena Kučerová, Dalibor Chatrný, Aldin Popaja, Stanislav Tůma a uskupení 12/15 Pozdě, ale přece vystavují v Galerii Středočeského kraje GASK. Poslechněte si rozhovory s kurátory výstav – Adrianou Primusovou a Richardem Drurym.
Dalibor Chatrný
Dalibor Chatrný (1925–2012) patří k nejvýznamnějším českým umělcům druhé poloviny 20. století a je klíčovou osobností brněnského prostředí. Jeho tvorba vyrůstá z fascinace přírodními procesy, vědou a filosofií, které chápal jako paralelní způsoby poznávání světa. Neustále experimentoval s materiály i koncepty a důraz kladl na samotný proces tvorby. Výstava zdůrazňuje oblast jeho práce spojenou s principy prosakování a perforace – subtilní, ale hluboce promyšlený způsob, jak přetlumočit řád i náhodnost přírodních dějů.
Alena Kučerová
Alena Kučerová (*1935) patří k nejvýraznějším osobnostem českého umění od počátku 60. let 20. století. Za svoji tvorbu získala řadu ocenění, naposledy v roce 2023 Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Vnesla experiment a novátorství zejména do oblasti grafiky. Jako základní stavební prvek svých prací používala strukturu a bod a její tvorba směřovala ke konstruktivnímu výtvarnému projevu. Ústředním tématem však bylo zobrazování člověka a krajiny, dotýkala se osobně niterných témat a prožitků přírody. Výstava ukáže výběr z autorčiny grafické tvorby, perforované tisky, kovové matrice a asambláže z nejposlednějšího období tvorby.
12/15 Pozdě, ale přece
Výstava připomíná volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece, významné ohnisko českého výtvarného dění v přelomovém období bezprostředně před rokem 1989 a po něm. Stručný průřez dílem členů 12/15 vzniklým mezi polovinou osmdesátých a polovinou devadesátých let dvacátého století ukáže souvislosti tvorby jednotlivých autorů, ale také témata a náměty, které rezonovaly s tehdejším kulturním i společenským ovzduším dynamizovaným touhou po svobodě projevu. Skupinu tvořilo dvanáct umělců – mimo jiné Beránek, Gebauer, Kafka, Pavlík, Rittstein či Sopko – kteří sdíleli především společný výtvarný názor, nikoli věk či styl. Jejich identita se v čase rozvolnila, ale ikonický „čtvrtorloj“ zůstal symbolem generace, která zásadně přetvářela uměleckou scénu.
Stanislav Tůma
Stanislav Tůma (1950–2005) je znám především jako fotograf inspirovaný poetickým prostředím Malé Strany a Hradčan, které urbanisticky ztělesňují křehké složitosti kulturních dějin a lidské paměti. Komorní výstava v GASK se tematicky zaměřuje na Tůmovo zaujetí fenoménem šerosvitu, tedy symbolického kontrastu světla a stínu. Koná se jako připomenutí významné postavy moderní české fotografie v roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin a k dvacátému výročí jeho úmrtí.
Aldin Popaja
Malíře, grafika a pedagoga Aldina Popaju (*1971 v Jajci) lze popsat jako člověka žijícího mezi dvěma světy. Jako rodák z Bosny a Hercegoviny byl hluboce zasažen lidskou tragédií násilného rozpadu Jugoslávie během první poloviny devadesátých let dvacátého století. V GASK Aldin Popaja vystavuje obrazy ze dvou cyklů: Létající kameny (2023–24) a Kamenní spáči (2025). Oba tyto cykly se vztahují k fenoménu stećků čili náhrobních kamenů vzniklých mezi polovinou dvanáctého a začátkem šestnáctého století a nacházejících se převážně na území dnešní Bosny a Hercegoviny.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Ignát Herrmann: Výhost. Láska hory přenáší, ale někdy jsou rodiče nepřístupnější než velehory
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
