Království nebeské i pozemské

Ridley Scott je tvůrcem, který se filmové režii nevěnuje příliš často a pravidelně. Ale výsledky jeho práce ovlivňují hollywoodskou praxi víc, než by se mohlo zdát. Vetřelec vnesl do sci-fi výrazné prvky hororu a odcizenosti, film Thelma a Louise podpořil feministické hnutí a objevil Brada Pitta, 1492: Dobytí ráje ukázal nový pohled na kolonizaci Ameriky. Gladiátor znovuobnovil módu historických velkofilmů, velmi oblíbených v 50. a 60. letech a částečně i v osmé dekádě minulého století. A právě posledně jmenovaný snímek určitě velmi ovlivnil přípravy na Scottův zatím poslední film Království nebeské.

Příběh má své silné stránky, ale i slabiny. Kovář Balian (Orlando Bloom) velmi brzy přichází o svou ženu. V době jeho smutku do francouzské vsi nad vřesovišti přijíždějí křižáci, vedeni rytířem Godfreyem z Ibelinu (Liam Neeson). Ten se mu přiznává k otcovství a vyzývá ho k daleké pouti do Svaté země. Váhá, ale po zabití zvráceného kněze odejít prostě musí. Při jeho útěku je Godfrey raněn, ale cestou do Messiny se snaží Baliana před svým skonem dovychovat jako rytíře. Balian se jakoby zázrakem dostává do Palestiny, a stejně podobným zázrakem stoupá na žebříčku svého významu v Jeruzalémském království. Dostává se do něj ve chvíli mocenských bojů, které se jen chystají eskalovat, protože brzy na lepru umře král Baldwin (Edward Norton). Balian, poučen otcem být věrný králi, pečovat o slabší a potřebné ve své nové zemi, se snaží dělat to nejlepší. Ale jeho činy i mírové a spravedlivé skutky a život mnoha urozených a neurozených na obou stranách křesťansko-muslimského konfliktu jsou ničeny fanatiky a ziskuchtivci. Nakonec tu zůstává především on, kdo má ochránit Jeruzalém - Království nebeské. Vše ale vyřeší až nadmíru moderně, přesto hrdinsky.

Orlando Bloom jako Balian|foto: IMDb.com

Orlando Bloom v roli Baliana dostává asi svou zatím nejlepší filmovou roli. Sice příliš nepracuje s mimikou a gesty, ale jeho postava má velmi životné a sympatické rysy. Vývoj od kováře k rytíři se ale přece jen zdá až příliš bleskurychlý. Silný je především ve scénách, kdy jen tušíme jeho smutek ze ztráty celé rodiny, ale kdy se snaží být spravedlivý a nápomocný v potřebách blízkých a poddaných. Na svém novém území kope studnu pro rolníky, ochraňuje všechny bez ohledu na vyznání. Zosobňuje rychle nabité rytířské ctnosti velmi dobře. Ostatní postavy snímku mu spíš umožňují radami zlepšit cestu rytíře a bojovníka k dokonalosti. Trochu méně uvěřitelný je ale v milostných scénách a spíš odmítání královy sestry Sibylly a v ukázce jeho výborných takticko-strategických schopností při obléhání Jeruzaléma Saladinovými vojsky. Liam Neeson v roli Godfreye z Ibelinu funguje spíš jako "uvaděč" Baliana do jeho nového života, který se chce kát ze svých hříchů. Otcovskou roli viditelně nestihl a snaží se dohnat, co se dá. Pasování na rytíře těsně před smrtí se svíčkami za plachtami má velkou působivost, ale Neeson příliš prostoru neměl, ani ho příliš nevyužil. Je škoda, že více možností pro svou postavu nezískal Jeremy Irons. Role Tiberia, králova vojenského poradce, mu v určitých pasážích umožnila téměř ovládnout plátno. Drsným hlasem a vojáckým pochodem se asi nejvíc vžil do života rytíře. Projev má sice pevný a chlapský, ale ve snímku je jedním z těch, co se snaží za každou cenu o mír. Z jeho skrytých pohledů a gest lze vypozorovat vědomí, že nemůže zvítězit, ale naděje vkládá stejně jako panovník do Baliana. Edward Norton v roli krále Baldwina je viditelně omezen stříbrnou maskou, která zabraňuje pohledu na rozkládající se obličej leprou nakaženého. Jeho nemoc vlastně symbolizuje hroutící se říši, která má vnější, ale i vnitřní nepřátele. Norton se může projevovat pouze variabilitou hlasu nebo pohledem očí, který vypovídá o mírumilovnosti, slábnutí a starosti o lidi a život země.

Balian se svým otcem Godfreyem|foto: IMDb.com

Dobře hrajícímu Nortonovi nejvíce sil ukrajují bojechtiví templáři i nejvýznamnější rytíři Guy de Lusignan (Marton Csokas) a Reynald de Chatillion (Brendan Gleeson). Ti hrají temné typy hrubých rytířů, kteří válkou žijí a mír je jim protivný. Směs arogance a intrikánské podlosti může dojít mocenského naplnění po smrti krále a Balianově odmítnutí stát se ještě významějším. Oni jsou ti, kteří zavedou výkvět rytířstva na jistou smrt, způsobenou bohorovným přehlížením praktických okolností tažení proti Saladinovi k Hattinu. Z obou spíš Csokas, i protože hrál králova švagra, naznačil hloupost i brutalitu vášně k boji a potřebu slávy slovy: "Daruj mi válku." Saladin bude tím, kdo je poráží, a syrský herec Ghassan Massoud je jeho výborným představitelem. Ačkoli na první pohled působí majestátně a krutě, přesto se snaží být co nejvíc ohleduplný a humánní. Při překročení hranic únosnosti druhou stranou ale nemůže jinak a stává se krutým válečníkem, protože by své Araby a Turky nemohl vést dál. Při obléhání Jeruzaléma ukazuje panovnickou pevnost, ale zároveň slzí nad obětmi války a násilí. Balian ale spoléhá na jeho velkodušnost, která se nakonec projevuje. Největší oblouk ve své postavě vytvořila Eva Green v roli královy sestry a Lusignanovy ženy. Hédonická princezna, která využívá všech darů vábivého Orientu a nejvíce si užívá za manželovými zády, se mění díky lásce k Balianovi a po smrti svého blízkého bratra. Při obléhání Jeruzaléma se zbavuje všech atributů vlády, stříhá si vlasy a stává se ošetřovatelkou, ovlivněná i slovy Baliana k jeruzalémskému lidu. Po krutých zážitcích chce být jiná a upřímná, ale její změna na konci je příliš nepravděpodobná a ve své době téměř nemožná. Eva Green ale zvládá všechny polohy postavy kvalitně, i když trochu vybíhá z potřebné stylizace.

To je ale u tohoto snímku časté. Celkové pojetí i mnoho scén filmu jako by spíš vypadlo ze současnosti, hlavně některými hereckými výkony i scenáristickým záměrem. William Monahan připravil Balianovi z Ibelinu příliš raketovou kariéru hodnou spíš amerického snu o nekonečných možnostech Nového světa. I když v podobném duchu Godfrey svého syna poučuje, získání moudrých rad a objevení rytířských a technických schopností mělo být naznačeno aspoň částečně. Při tehdejší rychlosti cestování ho mohli poučit všichni rytíři z jeho doprovodu, možná jde i o režisérovu a střihačovu chybu. Baliana měl učit i kdosi v Orientu, podobnou zmínku ale prostě nemáme. Co režisér nestačil naznačit, snažil se nahradit spolu s kameramanem Johnem Matthiesonem efektními scénami bitev jako stavěnými pro velké plátno. Vůbec kamera po všech stránkách ukazuje nejmodernější zázraky snímání. Ohnivé koule, bitevní věže a další propriety a zároveň i hrdinství a udatnost obránců velmi připomínají Pána prstenů a zároveň viditelně rozšiřují možnosti historických velkofilmů. Všechno téměř pociťujeme na vlastní kůži a uvědomujeme si poselství, které taky chtěl Scott v divákovi zanechat. Že důležitý je mír a porozumění, spravedlnost v přístupu k jinak založeným lidem a kulturní obohacování navzájem. I když létající koule příliš připomínají zásahy muslimských atentátníků a uvádějí nás do současnosti, kdy se bojuje velmi intenzivně. Viníky vidí na obou stranách, ale převším se jedná o chamtivost, aroganci a bezuzdnost v zisku. "Vždy jsem cítil potřebu natočit film o středověkých rytířích, o křížových výpravách zvláště. Rytíř z historie představuje osobu reprezentující v určitou dobu svou kulturu. Podobné postavy nám vždy poskytovaly příležitost vyprávět hrdinské příběhy. Nejdůležitější je, že taková postava je nositelem spravedlnosti, víry a rytířské ctnosti," řekl k tomu Ridley Scott.

Král Baldwin IV. stižený leprou|foto: IMDb.com

Co ale filmu chybělo, je právě zmiňovaný duchovní étos výprav a života křesťanských rytířů. Sám o sobě byl nejdůležitějším prvkem veškerých výprav do vzdálených krajů. Ano, Balianův příběh přináší ukázku kvalitního přístupu k lidem i životu. Má sice problémy, které si nosí s sebou, ale vyústění jeho poznání je příliš současné a vlastně i "politicky korektní". Přesto dochází k výsledné myšlence, k níž ho popoháněli i všichni jeho rádcové. Že Království nebeské není někde na zemi, ale v srdci a mysli lidí, kde se spojuje s Bohem a duchovním principem. Jde o pěkné a nám všem sympatické vyústění velkofilmu, který sice oplývá řadou menších chyb, ale ve svém celku běží o dobrou a poctivě připravenou podívanou, která má zkrátka v kině být.