Konzervativní i překvapivá volba. Cervantesovu cenu si odnesl španělský básník Francisco Brines

Logo|foto:Český rozhlas

Brines debutoval roku 1960 sbírkou Las brasas (Řeřavé uhlíky). Odklonil se od tehdy dominantního proudu sociálně angažované poezie. Věnoval se existenciální kontemplaci. Jeho verše jsou smířlivé a tklivé. Dominujícími tématy je konečnost lidské existence, stárnutí a ničivá moc času. Dlouhá léta vyučoval španělskou literaturu a jazyk na univerzitách v Oxfordu a Cambridge. Roku 1987 mu byla udělena Španělská národní cena za poezii. Svou roli při volbě jistě sehrál i fakt, že je jedním z posledních žijících básníků tzv. generace 50. let.  

Nenaplněná očekávání a čekatelé

Logo|foto:Český rozhlas

Španělský tisk letos nejvíce favorizoval španělského prozaika Enrique Vila-Matase a venezuelského básníka Rafaela Cadenase. Vila-Matase favorizoval i incident z loňského vyhlášení Cervantesovi ceny, kdy uruguayská básnířka a členka komise Ida Vitale během ceremoniálu řekla, že cenu měl podle ní získat právě Vila-Matas a nikoli básník Joan Margarit. Ministr kultury ji tehdy uklidňoval, že se na Vila-Matase jistě dostane v budoucnu.

Rozhodnutí komise, která cenu udílí, jakoby v posledních letech reflektovala pouze situaci uvnitř španělsky mluvícího světa. V minulých letech přitom cenu získávali spisovatelé a spisovatelky, kteří byli autoritami nejen pro španělsky mluvící svět, ale jejich dílo rezonovalo i v zahraničí (Nicanor Parra, Juan Goytisolo, Eduardo Mendoza, Elena Poniatowska).

Krom zmíněného Vila-Matase čeká na Cervantesovu cenu i letos sedmdesátiletý podivín a dřívější enfant terrible Raúl Zurita. Jedna z největších ikon hispanoamerické poezie.