Konzervativní i překvapivá volba. Cervantesovu cenu si odnesl španělský básník Francisco Brines
V pondělí 16. 11. byla udělena Cervantesova cena za rok 2020. Nejvýznamnější literární ocenění pro španělsky píšící autory získal osmaosmdesátiletý básník Francisco Brines. Jeho básně u nás zatím knižně nevyšly.
Brines debutoval roku 1960 sbírkou Las brasas (Řeřavé uhlíky). Odklonil se od tehdy dominantního proudu sociálně angažované poezie. Věnoval se existenciální kontemplaci. Jeho verše jsou smířlivé a tklivé. Dominujícími tématy je konečnost lidské existence, stárnutí a ničivá moc času. Dlouhá léta vyučoval španělskou literaturu a jazyk na univerzitách v Oxfordu a Cambridge. Roku 1987 mu byla udělena Španělská národní cena za poezii. Svou roli při volbě jistě sehrál i fakt, že je jedním z posledních žijících básníků tzv. generace 50. let.
Nenaplněná očekávání a čekatelé
Španělský tisk letos nejvíce favorizoval španělského prozaika Enrique Vila-Matase a venezuelského básníka Rafaela Cadenase. Vila-Matase favorizoval i incident z loňského vyhlášení Cervantesovi ceny, kdy uruguayská básnířka a členka komise Ida Vitale během ceremoniálu řekla, že cenu měl podle ní získat právě Vila-Matas a nikoli básník Joan Margarit. Ministr kultury ji tehdy uklidňoval, že se na Vila-Matase jistě dostane v budoucnu.
Rozhodnutí komise, která cenu udílí, jakoby v posledních letech reflektovala pouze situaci uvnitř španělsky mluvícího světa. V minulých letech přitom cenu získávali spisovatelé a spisovatelky, kteří byli autoritami nejen pro španělsky mluvící svět, ale jejich dílo rezonovalo i v zahraničí (Nicanor Parra, Juan Goytisolo, Eduardo Mendoza, Elena Poniatowska).
Krom zmíněného Vila-Matase čeká na Cervantesovu cenu i letos sedmdesátiletý podivín a dřívější enfant terrible Raúl Zurita. Jedna z největších ikon hispanoamerické poezie.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
-
Mariborská hypnóza získala Cenu Evropské unie za literaturu. Poslechněte si román Dory Kaprálové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
