Komenský v Polsku aneb Co připomíná v Lešně české bratry
Západopolské Lešno bylo v 17. století jedním z hlavních cílů evangelických emigrantů z Čech a Moravy, jejich významným útočištěm a centrem, a Komenskému, poslednímu českému biskupovi Jednoty bratrské, se od roku 1628 stalo domovem s přestávkami na tři desetiletí.
Vysíláme 6. dubna v 9:50.
Reportážní pořad, k němuž byl materiál natočen v Uherském Brodě a v Přerově, ale především v Lešně, soustřeďuje v rozhovorech s historiky informace o Janu Amosu Komenském a o jeho působení v pobělohorském exilu. Ví se, kde přesně v Lešně působil, kde bydlel, psal knihy, kde kázal? Zůstaly na české bratry ve městě nějaké viditelné památky? Některé odpovědi z pořadu Akademie (vysílaného v mimořádném dopoledním termínu na Velikonoční pondělí) určitě vyplynou…
Sedmdesátitisícové město ležící asi dvě stě kilometrů severně od Orlických hor má historické náměstí s krásnou radnicí a v okolních ulicích kromě bývalé synagogy také tři velké kostely. Dnes římskokatolické, dříve protestantské. Svatý Mikuláš patřil evangelíkům sto let, od poloviny šestnáctého do poloviny sedmnáctého století. Kostel, který býval a víc než tři staletí už zase je katolický, byl pak značně přestavěn. Těžko tu hledat něco autentického, co by mohlo Komenského pamatovat. Nedaleko je kostel sv. Kříže. Ten se také výrazněji proměnil, i když až v novější době. Po válce totiž padl do rukou Rudé armádě, která jej zdevastovala.
Ani tady s Komenským teď nic přímo nesouvisí; ostatně, kostel byl postaven jako luteránský. Zato kostel sv. Jana Křtitele, stojící o několik ulic dál, nabízí hodně. I když jen pár let po jeho dostavění Lešno v polovině 17. století více méně shořelo, zůstal uchován. Od konce války se i tady scházejí katolíci, takže přibyl kříž a oltář, ale dispozice s emporami je původní, na Jednotu a na kalvínisty upomínají i nástropní malby. Tady Komenský - duchovní, vzdělanec, motivovaný k teologickým, filozofickým i pedagogickým spisům svou vírou - kázal… A zvenčí? Červenohnědé cihly s tmavou patinou, ale římsy a ostění bílé omítnuté, vysoko v průčelí masivní věže latinský nápis zmiňující bratrské zakladatele a na boku nahoře původní sluneční hodiny z roku 1653. I když je to kostel z doby baroka, vykazuje silné známky pozdní gotiky. Záměrně. Bratří nechtěli, aby připomínal sloh nových chrámů, který se jim pojil s protireformací.
Domovů Jana Amose Komenského je řada. Po Uherském Brodě, Strážnici, Nivnici, Přerově a Fulneku se v prvním pobělohorském desetiletí nejprve roky ukrýval, ale nakonec i on, jako tisíce dalších, musel kvůli rekatolizaci země odejít do ciziny. V Lešně žil ve třech dlouhých obdobích, přerušovaných cestami po Evropě a delšími pobyty v Elblągu ve varmijsko-mazurském vojvodství, ve Švédsku, v Uhrách… Závěr života strávil v Amsterdamu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
