Kolik máme v sobě z neandertálců?
Vědci nalézají stále nové odpovědi na otázky, jestli my, dnešní lidé, neseme ve své genetické informaci nějaké stopy neandertálců, a pokud ano, kolik jich je a jaké konkrétně.
Už prakticky od objevu prvních zkamenělých pozůstatků neandertálců hledají vědci odpověď na to, jaký byl jejich vztah s anatomicky moderními lidmi, jestli se mohli dokonce mísit – a jak úspěšně. Zkoumali jejich kosterní pozůstatky, rekonstruovali jejich způsob života a kulturu na základě archeologických nálezů. Detailnější pohled ovšem umožnily až moderní metody molekulární genetiky.
Dvě nové studie uveřejněné v renomovaných vědeckých časopisech Science a Nature tvrdí, že v lidské genetické informaci – DNA – přežila až pětina DNA nenadertálců právě díky dávnému míšení mezi nimi. O podrobnější komentář požádala Jana Olivová docenta Vladimíra Sládka, vedoucího katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.