Klíšťata netrápí jen obyvatele severní polokoule

Mezi nejobávanější přenašeče nebezpečných nemocí v našich končinách patří klíšťata, bylo by tedy samozřejmě potřeba jejich aktivitu účinně kontrolovat. Významně k dosažení tohoto cíle přispívají badatelé z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, kteří klíšťata systematicky a dlouhodobě studují. Zaměřili se mimo jiné na to, jak klíšťata tráví krev hostitele a jak si dokážou poradit s obrovským množstvím železa, které s krví hostitele nasají. Probádali tento proces na molekulární úrovni. Podařil se jim přitom důležitý objev, který by mohl vést až k vývoji vakcíny proti klíšťatům.

Vědci už dříve zjistili, že železo se uchovává v klíštěcích buňkách v molekule, kterou nazvali feritin 1, posléze však objevili u klíštěte ještě další, nový druh feritinu – označili ho číslicí 2, který je vylučován do tělní tekutiny – hemolymfy – klištěte. Badatelé ukázali, že bez něho by klíšťata nemohla řádně sát krev a železo by se jim hromadilo ve střevech. Právě tento feritin 2 je vhodným kandidátem pro vývoj vakcíny proti klíšťatům. Tento poznatek by v obecnější rovině mohl pomoci řešit i širší problémy s klíšťaty, jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje doktor Daniel Sojka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.