Klaus Mann: Bod obratu. Zpráva o jednom životě

Klaus Mann se narodil v roce 1906 v Mnichově. Literárně umělecké prostředí, ve kterém vyrůstal, v něm záhy vyvolalo touhu po vlastní literární tvorbě ve stopách svého otce a strýce Heinricha. Meziválečné Německo ale brzy zasáhla hluboká hospodářská krize a následný nástup nacismu. Mannovi, veřejně se angažující proti rostoucímu nacionalismu, jsou v roce 1933 nuceni odejít do emigrace, jsou zbaveni německého občanství a jejich majetek je konfiskován.

Klaus Mann nejprve působí v Amsterdamu, kde vydává časopis Die Sammlung. V roce 1935 získává celá rodina československé občanství a o rok později odcházejí do USA. Klaus Mann je přímým svědkem španělské občanské války a od roku 1943 se jako příslušník americké armády účastní operací při osvobozování Evropy.

Poválečným vývojem je však hluboce zklamán. Naděje, že se konečně vyplní sen o duchovní a kulturní integritě Evropy, se záhy hroutí. Klausovi se navíc nedaří hmotně se osamostatnit a složitě se vyrovnává se svou homosexualitou. To všechno vyústí v roce 1949 v sebevraždu. 

Dobrovolná smrt neohroženého bojovníka proti všem totalitám na počátku studené války nebyla pouze rezignací, nýbrž spíš mementem a výzvou.

Ve stínu příbuzných

Poměrně bohaté literární dílo Klause Manna v průběhu jeho života nikdy nevystoupilo ze stínu proslulosti díla jeho otce Thomase a strýce Heinricha. Čtenáři a literární kritika objevili v širším rozsahu tvorbu Klause Manna až v poslední čtvrtině 20. století, zejména jeho klíčový román Mefisto z roku 1937.

V roce 1981 natočil podle této knihy režisér István Szabó Oscarem oceněný stejnojmenný film, v němž hlavní roli strhujícím způsobem ztvárnil Klaus Maria Brandauer. Celosvětový úspěch tohoto filmu konečně vyvolal zasloužený zájem o literární pozůstalost Klause Manna.

A v ní čtenáři objevili i pozoruhodné memoáry s názvem Bod obratu: Zpráva o jednom životě. V roce 1997 vyšly v českém překladu Anny Siebenscheinové a o devět let později připravil Miroslav Stuchl jejich rozhlasovou podobu jako četbu na pokračování.

Kromě osobní zpovědi jde o mimořádně zajímavou historii kulturněpolitické a mravní situace v Evropě a v Americe v první polovině 20. století. Příběh Němce, který se stal Evropanem, a Evropana, který se stal světoobčanem, je poutavým dobovým místopisem a především skvělým vyprávěním o bohatém osobním i tvůrčím životě, v němž se uplatňuje autorův zvídavý intelekt i jeho vřelé srdce.