Klášter sv. Gabriela na Smíchově je mimořádnou ukázkou opomíjeného beuronského umění, jeho osud je ale nejistý

Beuronské umění jako poselství o stálých hodnotách

27. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Areál kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově

Beuronská umělecká škola vznikla v 60. letech 19. století v benediktinském opatství svatého Martina v německém Beuronu. Už v roce 1875, když Otto von Bismarck v rámci kulturního boje s církví rušil kláštery a pokoušel se omezit katolický vliv, ale museli mniši Německo opustit, a tak se rozšířili po Evropě. V Praze obsazují klášter Emauzy a vzniká také první beuronský ženský klášter, klášter svatého Gabriela na Smíchově.

Beuronští mniši usilovali o vytvoření nového uměleckého stylu, odlišného od typicky akademického stylu 19. století s jeho realismem a perspektivou. „Hledali styl, který by vyjádřil duchovní poselství a spiritualitu. V pojetí Desideria Lenze má umění říkat poselství o stálých hodnotách, nikoli o dojmech okamžiku,“ popisuje egyptoložka Hana Navrátilová. Jedním z pilířů beuronského umění se stalo důsledné dodržování kánonu – zobrazování lidského těla. Lenzův kánon byl poměrně složitý, plný výpočtů a měření. I přesto, nebo právě proto, se na výzdobě kláštera i kostela na Smíchově podílely i ženy – jeho obyvatelky, benediktinky, které svému učiteli Lenzovi naslouchaly a kánon dodržovaly skutečně precizně.

Areál kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově

Zakladatelka Spolku přátel beuronského umění Monica Bubna-Litic zdůrazňuje, že beuronské umění nejsou jen malby, potažmo sochy. Vznikal nábytek, oblečení, vitráže. Mezi řeholníky byli i architekti, zlatníci či umělečtí řemeslníci. A brzy se k nim přidaly i sestry v beuronském klášteře svatého Gabriela. Sestry vyšívaly, kreslily či psaly na papíry, vázaly knihy. Ojedinělou památkou té doby je pak evangelistář, který sestry iluminovaly.

Beuronské umění nebo jeho vliv je u nás k vidění například v kapli teplického gymnázia, v kostele Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích, v kostele Svaté rodiny v Praze-Řepích nebo kostele Sacre Coer v Praze na Smíchově.

autor: Kateřina Havránková
Spustit audio