Klášter sv. Gabriela na Smíchově je mimořádnou ukázkou opomíjeného beuronského umění, jeho osud je ale nejistý
Nástěnné malby v klášteře jako dílo řeholnic
Klášter sv. Gabriela: Nástěnné malby v klášteře jako dílo řeholnic. Klášterním komplexem provádí Monica Bubna-Litic (3. díl z 3)
Svatý Gabriel na pražském Smíchově byl vůbec první ženský klášter beuronské kongregace. Osídlily ho sestry, z nichž řada pocházela ze slavných evropských rodů. V době největší slávy jich tu bylo víc než sto. V klášteře žily dvě skupiny sester – sestry chórové, které měly sliby věčné, a laické, které se nechodily modlit do chóru a pracovaly v hospodářství nebo se zabývaly domácími pracemi. Chórové sestry se zaměstnávaly knižní a nástěnnou malbou či výšivkami.
Především ve starší části kláštera se dochovala řada maleb beuronské umělecké školy. Klášter s největší pravděpodobností vymalovaly sestry samy, a to pod dohledem svého učitele a zakladatele beuronské školy Desideria Lenze. Klášter velice prosperoval a rozvíjel se a v roce 1909 až 1910 byla nutná jeho dostavba.
Až do současnosti se, kromě kostela, dochovala například kapitulní síň, částečně i domácí oltář na chodbě mezi refektářem a knihovnou a v prvním patře pak konventní místnost s nádherným kazetovým stropem. V křížové chodbě, která obepíná čtvercovou vnitřní rajskou zahradu, se dochovala malba v lunetě i vitráže.
Po nuceném odchodu sester v roce 1919, které odvezly téměř veškeré vybavení s sebou do Rakouska, sídlil v areálu poštovní úřad šekový a posléze poštovní muzeu. Mezi lety 1848 až 2016 patřil objekt poště. Klášter za tu dobu doznal řady změn. V nové části kláštera nezbylo z původní podoby skoro nic. Řada vybavení a nábytku se vrátila z Rakouska kolem roku 2008.
Spolek přátel beuronského umění usiloval o to, aby Česká pošta objekt neprodávala, nakonec k prodeji došlo a areál získala firma Cimex za 350 milionů korun. V novější části plánuje vytvořit hotel. „Doufali jsme, že areál koupí pražské arcibiskupství a vytvoří v něm diecézní muzeum. Bohužel to se nestalo,“ říká Monica Bubna-Litic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
