Kieślowski o Kieślowském

Vznik vzpomínkové knihy polského režiséra Krzysztofa Kieślowského iniciovala začátkem 90. let editorka Danuta Stoková. Při překládání rozhovorů, které Kieślowski poskytl anglické televizi, ji napadlo vyzpovídat polského filmaře zevrubněji a přepis hovorů vydat knižně. Od loňského roku si takto vzniklou knihu Kieślowského vzpomínek mohou přečíst také čeští čtenáři, vyšla v nakladatelství Academia v překladu Lenky Daňhelové.

"Kniha se skládá z rozhovorů, přesněji tří cyklů rozhovorů. Strávila jsem s Krzysztofem mnoho dní, každý den několik hodin u mikrofonu. Z těchto našich nahrávek jsem zredigovala knížku. Takže slova jsou Krzysztofova, ne moje. A jsou to slova mluvená, ne psaná. Chtěla jsem zachovat běžný a někdy téměř intimní ráz výpovědi."

Kieślowského vzpomínky jsou uspořádány chronologicky od dětství a dospívání, přes studia na filmové škole až ke kapitolám věnovaným vlastní dokumentární tvorbě a hranému filmu. Zachovaný ráz důvěrného rozhovoru však přináší mnoho odboček, v nichž můžeme číst jeho obecnější úvahy o významu domova, o vztazích mezi rodiči a dětmi, o politice, literatuře, umění, Bohu a smrti.

Do těchto úvah se Kieślowski pouští se strhující upřímností a bezprostředností, často se několikrát vrací k jednou řečenému, aby svoje myšlenky upřesnil, čtenář má dojem, že může zblízka poznat jeho způsob přemýšlení a prožívání světa.

Po režisérových pamětech ovšem sáhnou především ctitelé jeho filmů. Kieślowski je přirozeně zajímá hlavně jako tvůrce filmů Amatér (1979), Náhoda (1981) nebo Bez konce (1985), jako režisér a spoluscénárista impozantního cyklu Dekalog (1987-89) vycházejícího z biblického desatera, z něhož se do paměti zapsaly především Krátký film o zabíjení a Krátký film o lásce, jako režisér mystického snímku Dvojí život Veroniky (1991) nebo filmové trilogie Tři barvy (1993-1994).

A je třeba říct, že nebudou zklamaní. Kieślowského rekapitulace vlastní filmové tvorby tvoří rozsahem i významem nejpodstatnější část knihy, režisér tu rekonstruuje vznik svých snímků, snaží se odhalit důvody případného neúspěchu, srovnává původní myšlenku s výsledným celkem.

Když Danuta Stoková čerstvého padesátníka Kieslowského vyzvala k práci na vzpomínkové knize, mohlo se zdát, že je to příliš brzy. Nebylo, zemřel náhle v březnu 1996.

Účinkuje:Kamil Halbich

Vzpominky zaznamenala: Danuta StokováPřeklad: Lenka DaňhelováPřipravila: Renata VenclováRežie: Dimitrij Dudík