Když ještě svět držel pohromadě. V nové básnické sbírce se Pavel Novotný vrací do světa svého dětství

10. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Liberecký pedagog a básník Pavel Novotný

Básník, překladatel a germanista Pavel Novotný je autorem několika básnických sbírek, které mu spolu s jeho dalšími uměleckými projekty vynesly pověst experimentátora – byť on sám se tomuto označení brání – kladoucího důraz především na akustickou stránku literárního textu. Nedávno vydaná sbírka Zápisky z garsonky ovšem odhaluje poněkud odlišnou polohu jeho tvorby.

Svazek vydaný v nakladatelství Trigon a čítající necelou stovku stran obsahuje celkem devatenáct básní, které dohromady tvoří pečlivě komponovaný cyklus. Lyrický subjekt lze v tomto případě do jisté míry ztotožnit s autorem a samotnou sbírku můžeme označit za výrazně autobiografickou.

Přebal knihy Zápisky z garsonky Pavla Novotného

Pavel Novotný – ročník 1976 – se tu vrací do světa svého dětství a dospívání, konkrétně do normalizačních severních Čech a rodného Liberce. Činí tak způsobem nadmíru intimním a současně civilním, čemuž napomáhá užití ich-formy a volného verše i výrazně epické ladění básní, zachycujících střípky příběhů, dialogů a vzpomínek. Při četbě chronologicky řazených obrazů z jeho života, zasazených do velmi konkrétních a barvitě vylíčených kulis, se postupně seznamujeme s chlapcovou nejbližší rodinou i množstvím dalších postav, které prošly jeho životem a mnohdy též titulní garsonkou. 

Opuštěná ulita dětství

Navzdory na první pohled neradostným kulisám není vylíčené dětství nijak těžké či smutné, ba právě naopak. Nechybí zde sice několik tragických motivů, avšak oživované vzpomínky získávají s odstupem několika desítek let převážně nostalgický nádech. Je to svět dnes již zapomenutých dětských her, objevování nových věcí, svět zdánlivě nerozlučných přátelství a prvních lásek. Ulita garsonky je však postupem času dětskému protagonistovi stále těsnější a těsnější, s nastupující pubertou se z maminky stává obtížný spolubydlící a nevítaný svědek občasných dívčích návštěv. A jednoho dne syn svou matku i jejich garsonku opustí…

Přestože také v Zápiscích z garsonky autor důmyslně pracuje se zvukovou stránkou svých textů, což vynikne zejména při hlasité četbě, těžiště sbírky spočívá tentokrát v jejím obsahu. Novotného tragikomická elegie za ztraceným mládím a jeho klíčovou postavou i navzdory osobnímu tónu a konkrétním reáliím slibuje oživit zasuté dětské obrazy, které si v sobě nesou mnozí čtenáři vyrůstající v Československu osmdesátých let. V první řadě se však jedná o nezvykle silnou, intimní a autentickou básnickou výpověď o lidském hledání svého vlastního místa na světě.

autor: Petr Nagy
Spustit audio