Když ještě svět držel pohromadě. V nové básnické sbírce se Pavel Novotný vrací do světa svého dětství
Básník, překladatel a germanista Pavel Novotný je autorem několika básnických sbírek, které mu spolu s jeho dalšími uměleckými projekty vynesly pověst experimentátora – byť on sám se tomuto označení brání – kladoucího důraz především na akustickou stránku literárního textu. Nedávno vydaná sbírka Zápisky z garsonky ovšem odhaluje poněkud odlišnou polohu jeho tvorby.
Svazek vydaný v nakladatelství Trigon a čítající necelou stovku stran obsahuje celkem devatenáct básní, které dohromady tvoří pečlivě komponovaný cyklus. Lyrický subjekt lze v tomto případě do jisté míry ztotožnit s autorem a samotnou sbírku můžeme označit za výrazně autobiografickou.
Pavel Novotný – ročník 1976 – se tu vrací do světa svého dětství a dospívání, konkrétně do normalizačních severních Čech a rodného Liberce. Činí tak způsobem nadmíru intimním a současně civilním, čemuž napomáhá užití ich-formy a volného verše i výrazně epické ladění básní, zachycujících střípky příběhů, dialogů a vzpomínek. Při četbě chronologicky řazených obrazů z jeho života, zasazených do velmi konkrétních a barvitě vylíčených kulis, se postupně seznamujeme s chlapcovou nejbližší rodinou i množstvím dalších postav, které prošly jeho životem a mnohdy též titulní garsonkou.
Opuštěná ulita dětství
Navzdory na první pohled neradostným kulisám není vylíčené dětství nijak těžké či smutné, ba právě naopak. Nechybí zde sice několik tragických motivů, avšak oživované vzpomínky získávají s odstupem několika desítek let převážně nostalgický nádech. Je to svět dnes již zapomenutých dětských her, objevování nových věcí, svět zdánlivě nerozlučných přátelství a prvních lásek. Ulita garsonky je však postupem času dětskému protagonistovi stále těsnější a těsnější, s nastupující pubertou se z maminky stává obtížný spolubydlící a nevítaný svědek občasných dívčích návštěv. A jednoho dne syn svou matku i jejich garsonku opustí…
Přestože také v Zápiscích z garsonky autor důmyslně pracuje se zvukovou stránkou svých textů, což vynikne zejména při hlasité četbě, těžiště sbírky spočívá tentokrát v jejím obsahu. Novotného tragikomická elegie za ztraceným mládím a jeho klíčovou postavou i navzdory osobnímu tónu a konkrétním reáliím slibuje oživit zasuté dětské obrazy, které si v sobě nesou mnozí čtenáři vyrůstající v Československu osmdesátých let. V první řadě se však jedná o nezvykle silnou, intimní a autentickou básnickou výpověď o lidském hledání svého vlastního místa na světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
