Katedrála

23. duben 2007

Stavba jako příběh, coby soubor prvků, které v celku nejen charakterizují určitou epochu, ale zároveň "promlouvají" o svém obsahu. Budova, která je pokladnicí vzácných elementů, ale také zážitků, poselství a výpovědí, přesahujících omezenost času. Tak dnes působí katedrála, posvátné místo i shromaždiště. O jejím významu ve středověku nabízí ucelené vyprávění ve své rozsáhlé práci přední německý historik a odborník na toto období, Norbert Ohler.

Ani dnes se mnohý člověk neubrání pohnutí, když na sebe nechává působit nějaký chrám a jeho atmosféru... Norbert Ohler začíná své vyprávění o typicky středověké stavbě, jakou je katedrála, jako by stál uprostřed ní, rozhlédl se po okolí a jasně si uvědomil situaci svých posluchačů: Když jsem na této knize pracoval, měl jsem před očima oba typy čtenářů: zbožného člověka i milovníka umění. A protože jde o zkušeného a zasvěceného odborníka, ujímá se slova a historii a význam stavby objasňuje přehledně a sympaticky.

Rozměrný text začíná od základních fakt, historickým přehledem, odkdy je možné datovat budování chrámových staveb v křesťanském světě, kdo byli ti, kteří "vymysleli" typ zkoumané stavby a jakým způsobem se rozšířily podobné architektonické prvky a slohové rysy, které lze později charakterizovat jako gotické. Zároveň Ohler nezapomíná na uvedení ohlasů, temných chvil i návratů slávy katedrál v pozdějších obdobích.

Že autor při psaní svého textu citlivě vnímal možnosti a rozdílnosti dosvědčuje například výklad společných znaků i odlišností, které se skrývají v pojmech, jimiž lze označit jednotlivé sakrální stavby (katedrála, dóm, kaple, kostel, basilika). Aby byl jeho náhled zasazen do náležitého kontextu, nevyhýbá se porovnání s ostatními druhy svatyní (posvátný háj, chrám, mešita, synagoga).

Podstatná část knihy je ovšem věnována osvětlení funkcí katedrálního prostoru jako středu duchovního (Místo eucharistické slavnosti, Památka a naděje na posmrtný život, Místo pro udělování svátostí a požehnání) a světského (Kostely jako shromaždiště, Místo duchovních her a světských radovánek, Symbol právního postavení, pevnost a tvrz) dění. Autor uvádí příklady, kdy chrám sloužil jako prostor smíření (Místo porozumění) , ale také konfliktu (Místo hanebných činů, plenění a pustošení). Výsledný dojem je jednoznačný. Katedrála, monumentální a dominantní stavba, byla středem místa, města i území, a zároveň oblastí setkávání a rozhodování.

Ohler vypočítává jednotlivé typy, podoby a rozměry chrámových staveb a čtenáře doprovází během náročného budování i výzdoby. Ptá se na pohnutky, probírá plány i finanční náročnost. Dotýká se tajuplných okamžiků, díky jejichž znalosti mohli středověcí stavebníci vybudovat tyto nadlidské stavby (Tajemství statiky, Měření) , problémů se získáváním i dopravou materiálu i dovedností jednotlivých zúčastněných profesí (Kameník, Kovář a klempíř).

Významnou částí publikace je samozřejmě vylíčení způsobů výzdoby katedrály, její dekorace a symboliky. Zatímco knižní malba byla přístupná pouze úzkému okruhu vzdělanců, mozaiky, fresky a sochy se zaměřovaly na množství těch, kdo neuměli číst ani psát. Právě pro ně se musela sjednotit řeč obrazů; teprve pak jim mohla být důvěrně známa podobně jako písmo v knihách těm, kdo uměli číst. Norbert Ohler sám charakterizuje svoji práci o katedrále jako populárně-naučnou. Svým živým, hloubavým a odborně kompetentním vyprávěním autor skutečně zaujme. Jestliže se současný člověk opět nachází v situaci, že smysl symboliky dávných dějinných období se z obecné znalosti vytrácí, Ohlerova kniha je výborným prostředkem, jak tyto uzavírající se dveře ještě na chvíli pozastavit.

Norbert Ohler, Katedrála. Náboženství, politika, architektura, dějiny, H&H, Jinočany 2006, překlad: Vladimír Petkevič, s. 784.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.