Karel Vrtiška a Jan Čmejla: „V klavírním duu jsou oba stejně důležití!“

16. únor 2017

„Není to tak, že by se mladší inspiroval u staršího a opačně by to nefungovalo. Když tady Honzu poslouchám a vzpomenu si na sebe ve věku 13 let, nedokážu si představit, že bych takhle zahrál Mozarta a ještě k tomu plynně odpovídal na vaše otázky,“ řekl Karel Vrtiška, ročník 1990.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Karel si Jana Čmejlu (ročník 2003) pozval nedávno jako hosta pro svůj sólový recitál, kde v jejich čtyřručním podání zazněly dvě části z Griegovy suity Peer Gynt. Živě je zahráli i v našem vysílání. Oba se pak shodli i na Griegově přínosu pro klavírní hudbu a interpretaci: „Grieg nejspíš není takový ten novátor, který by výrazně posunul klavírní techniku tak, jak to učinili Bach, Scarlatti, Mozart, Beethoven, Schumann či Liszt. Má něco společného s Rachmaninovem. Také tvořil jakoby ´postaru´, ale svou hudbu naplnil neuvěřitelnou náladou, která je nezaměnitelná, a podle níž ho bezpečně poznáte. Začátek jeho Ranní nálady vás prostě nenechá na pochybách: tohle nemohl napsat nikdo jiný než seveřan.“

Karel Vrtiška absolvoval před dvěma lety Hudební fakultu pražské AMU u Martina Kasíka, předtím studoval u Jiřího Tomana, Borise Krajného a také v Norimberku u Wolfganga Manze. Pilně koncertuje, nahrál několik snímků pro Český rozhlas a chystá debutové CD, které vyjde v rámci programu „Kalkant.“ Ten na podporu mladých umělců organizuje Český národní symfonický orchestr.

Haydn v sonátách v podstatě sleduje vývoj klasického stylu od raných váhavých začátků, přes odvážné experimenty až ke smělým dílům pozdním. Na rozdíl od Beethovena a Mozarta mu osud dopřál dlouhý život, a tak si mohl dovolit ve svých sonátách neustále objevovat, pokaždé nějak zakomponovat prvek překvapení. Haydn má potěšení v náhlých změnách, přechodech, zákrutech, v náhlých pauzách, a interpretace i poslech Haydnových sonát vyžaduje neustálou pozornost.Karel Vrtiška

Jan Čmejla je právě v tercii na Hudební škole hlavního města Prahy, kde studuje u Lukáše Klánského. Oba dva se počítají mezi soutěživé jedince a můžou se pochlubit celou řadou vynikajících výsledků; Karel vítězstvím na soutěži Beethovenův Hradec 2016, Jan se v konkurenci 300 uchazečů dostal v loňském roce na vídeňské kurzy k Lang-Langovi.

V živém provedení Karla Vrtišky a Jana Čmejly jsme vedle Griega poslouchali také Mozarta, Beethovena, Mendelssohna či Haydna. Jeho 55 klavírních sonát představuje jeden z nejméně známých pokladů klavírní tvorby.

A došlo i na instruktivní literaturu, kterou oba mladí klavíristé nepodceňují, naopak se i tu snaží hrát jako plnohodnotnou hudbu. „Všechny akordické rozklady, běhy, neřkuli Czerného etudy, jsou pro nás inspirativní do té míry, že se je vždycky snažíme hrát s výrazem, dynamikou a citem. Jinak vůbec nemá cenu je hrát.“

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.