Karel Poláček: Vánoční příběh a dva navíc

Říkají vám něco jména Petr Bajza, Antonín Bejval, anebo třeba Richard Načeradec? Ta všechna pocházejí z děl jednoho z našich největších spisovatelů, Karla Poláčka. Po maturitě na pražském gymnáziu nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Už během studií se začal věnovat spíše literární tvorbě. Ve svém rodném městě, Rychnově nad Kněžnou, organizoval studentské loutkové divadlo. Nejen, že v něm hrál, ale i psal a překládal pro něj hry. Na začátku první světové války narukoval do armády. Po návratu nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi.

Dvacátá léta jsou pro něj začátkem spisovatelské dráhy. Nejprve začíná přispívat do satirických časopisů a od roku 1922 už i do Lidových novin. Později působí také jako redaktor, a to v časopisech Tvorba a Dobrý den. Byl také jedním z těch, kteří se každý pátek scházeli ve vinohradské vile Karla Čapka, tedy člen pátečníků.

Konec třicátých let už s sebou přináší rasové zákony. Pro Poláčka jako žida jsou fatální a z Lidových novin tak musí odejít. Živí se jako knihovník. Deportaci se ovšem nevyhne. Zachránit stihne ještě svou dceru, kterou se mu podaří poslat do Anglie. Roku 1943 se dostává do Terezína a později do Osvětimi. Naposledy je spatřen při selekci v koncentračním táboře Gleiwitz, kde nejspíš i umírá.

Jeho díla se stala námětem k několika filmům. Muži v offsidu, Hostinec u kamenného stolu i jeho poslední dílo Bylo nás pět.

Z jeho bohaté povídkové tvorby vám k poslechu nabízíme tři brilantní etudy. Vánoční příběh a dva navíc nás zavedou k štědrovečerní tabuli, do redakce novin a dostaneme se dokonce i k soudu. Dokonale odpozorované situace jiskří humorem a nečekanými pointami.