Karel Poláček: Láska a vousy, Trubec

Život předního českého humoristy a spisovatele Karla Poláčka (1892–1945) se uzavřel před 75 lety v nacistickém koncentračním táboře. Jeho texty ale patří k tomu nejlepšímu z meziválečné české prózy a dodnes baví čtenáře i diváky filmových adaptací jeho knih.

Od chvíle, kdy Poláčka uvedli bratři Čapkové v roce 1922 do redakce Lidových novin, napsal stovky textů publikovaných na stránkách nejrůznějších dobových periodik, od soudniček po povídkové příběhy. Úsporný styl a brilantně vystavěné dialogy o banálních každodenních záležitostech českého maloměšťáka se staly poznávacím znakem jeho vypravěčského stylu.

Bravurní pozorovací talent a následná schopnost odpozorované přetavit do působivého textu se odrážejí také ve dvou drobných povídkách z Lidových novin roku 1937. Jsou zajímavým příkladem Poláčkova vhledu do mužského světa. Láska a vousy zachycuje trápení mladíka na prahu dospělosti. V kontrastu k tomu pak stojí povídkový text Trubec, který je sebelístostným monologem nad zmarněnou existencí.