Karel Michal: Krok stranou
O případu s pašovanými hodinkami a obrazy starých mistrů pohledem mladého horlivého příslušníka Veřejné bezpečnosti. Lukáš Hlavica čte z detektivní prózy českého spisovatele, která vás zaujme na svou dobu neotřelým jazykem i množstvím ironických narážek. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Spisovatel Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) se narodil v roce 1932 v Praze. Po maturitě na gymnáziu nesměl studovat na vysoké škole a vystřídal řadu různých zaměstnání. Později přece jen začal studovat na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, studia však po sedmi semestrech opustil. Prošel opět mnoha profesemi – byl asistentem režie, správcem jízdárny, dlaždičem, hlídačem v přístavu apod. Z těchto zkušeností dovedl hojně těžit ve své literární tvorbě. Debutoval v roce 1960 v časopisu Plamen. V roce 1961 mu vyšla sbírka povídek Bubáci pro všední den a ve stejném roce detektivní novela Krok stranou.
Pracoval jako lektor v nakladatelství, filmový dramaturg, jako redaktor Literárních novin, stal se spisovatelem z povolání. V roce 1966 vydal historickou novelu Čest a sláva, v roce 1967 prózu Gypsová dáma. Karel Michal psal kromě toho rozhlasové hry, filmové a televizní scénáře (podle povídky Plivník dlaždiče Housky napsal scénář ke stejnojmennému loutkovému televiznímu filmu, na základě jiné povídky z Bubáků pro všední den vznikl scénář k filmu Bílá paní, film Čest a sláva opět podle jeho scénáře sklízel ceny na četných filmových festivalech). Je rovněž autorem překladu a úpravy komedie Williama Congreva Tak to na tom světě chodí, 1967, podle Thúkýdida napsal divadelní hru My, občané mélští, 1980). V roce 1968 odešel do exilu. Usadil se ve Švýcarsku, kde po počátečních příležitostných zaměstnáních vyučoval na gymnáziu v Basileji historii a klasickou filologii. Zde také 30. června 1984 zemřel.
Detektivní novela Krok stranou vyšla v roce 1961 v nakladatelství Naše vojsko, pro které, jak už bylo řečeno, psal Michal lektorské posudky. Pravděpodobně na objednávku napsaná detektivka vypráví pohledem mladého horlivého příslušníka veřejné bezpečnosti o případu s pašovanými hodinkami a obrazy starých mistrů. Je psána do té doby nevídaně neotřelým jazykem a je plná ironických narážek. Podle dobové kritiky v ní autor zcela narušil a překročil konvenci daného žánru tím, že se v próze zabývá i etickými principy. Bývá proto označována také jako detektivní moralita.
Viděla pod povrch věcí a uměla pro to najít slova. Osudové ženy: Viola Fischerová

Okouzlující, přirozeně krásná, magnetizující. Básnířka Viola Fischerová pletla hlavu předním osobnostem své doby včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla.
Autorova pozdější žena, básnířka Viola Fischerová, vyprávěla historku o tom, jak ředitel Našeho vojska, nejspíš v obavách z nezvyklého podání postav a prostředí současných socialistických detektivů, předložil text k posouzení hlavní správě SNB. Soudruzi tehdy usoudili, že o práci Veřejné bezpečnosti nelze psát takovýmto satirickým, parodujícím způsobem a že především postavy vyšetřovatelů mají rysy neslučitelné s typem socialistického kriminalisty. Michal musel knihu přepracovat a uvést ji vysvětlením, které však udivovalo rovněž svou ironií a humorem: „V knize popsané metody kriminalistické praxe nejsou totožné s metodami, kterých se dnes běžně užívá, a problémy tohoto příběhu nejsou specifickými problémy našeho bezpečnostního aparátu […].“ V dalších vydáních Karel Michal naštěstí cenzurní zásahy prvního vydání zrevidoval, takže můžeme vycházet z téměř původního znění.
Účinkuje: Lukáš Hlavica
Připravila: Jana Soprová
Režie: Hana Kofránková
Natočeno v roce 2012.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.