Karel Michal: Krok stranou

O případu s pašovanými hodinkami a obrazy starých mistrů pohledem mladého horlivého příslušníka Veřejné bezpečnosti. Lukáš Hlavica čte z detektivní prózy českého spisovatele, která vás zaujme na svou dobu neotřelým jazykem i množstvím ironických narážek. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Spisovatel Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) se narodil v roce 1932 v Praze. Po maturitě na gymnáziu nesměl studovat na vysoké škole a vystřídal řadu různých zaměstnání. Později přece jen začal studovat na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, studia však po sedmi semestrech opustil. Prošel opět mnoha profesemi – byl asistentem režie, správcem jízdárny, dlaždičem, hlídačem v přístavu apod. Z těchto zkušeností dovedl hojně těžit ve své literární tvorbě. Debutoval v roce 1960 v časopisu Plamen. V roce 1961 mu vyšla sbírka povídek Bubáci pro všední den a ve stejném roce detektivní novela Krok stranou.

Lukáš Hlavica při natáčení Nesmrtelnosti.

Pracoval jako lektor v nakladatelství, filmový dramaturg, jako redaktor Literárních novin, stal se spisovatelem z povolání. V roce 1966 vydal historickou novelu Čest a sláva, v roce 1967 prózu Gypsová dáma. Karel Michal psal kromě toho rozhlasové hry, filmové a televizní scénáře (podle povídky Plivník dlaždiče Housky napsal scénář ke stejnojmennému loutkovému televiznímu filmu, na základě jiné povídky z Bubáků pro všední den vznikl scénář k filmu Bílá paní, film Čest a sláva opět podle jeho scénáře sklízel ceny na četných filmových festivalech). Je rovněž autorem překladu a úpravy komedie Williama Congreva Tak to na tom světě chodí, 1967, podle Thúkýdida napsal divadelní hru My, občané mélští, 1980). V roce 1968 odešel do exilu. Usadil se ve Švýcarsku, kde po počátečních příležitostných zaměstnáních vyučoval na gymnáziu v Basileji historii a klasickou filologii. Zde také 30. června 1984 zemřel.

Detektivní novela Krok stranou vyšla v roce 1961 v nakladatelství Naše vojsko, pro které, jak už bylo řečeno, psal Michal lektorské posudky. Pravděpodobně na objednávku napsaná detektivka vypráví pohledem mladého horlivého příslušníka veřejné bezpečnosti o případu s pašovanými hodinkami a obrazy starých mistrů. Je psána do té doby nevídaně neotřelým jazykem a je plná ironických narážek. Podle dobové kritiky v ní autor zcela narušil a překročil konvenci daného žánru tím, že se v próze zabývá i etickými principy. Bývá proto označována také jako detektivní moralita.

Viděla pod povrch věcí a uměla pro to najít slova. Osudové ženy: Viola Fischerová

Viola Fischerová (2008)

Okouzlující, přirozeně krásná, magnetizující. Básnířka Viola Fischerová pletla hlavu předním osobnostem své doby včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla.

Autorova pozdější žena, básnířka Viola Fischerová, vyprávěla historku o tom, jak ředitel Našeho vojska, nejspíš v obavách z nezvyklého podání postav a prostředí současných socialistických detektivů, předložil text k posouzení hlavní správě SNB. Soudruzi tehdy usoudili, že o práci Veřejné bezpečnosti nelze psát takovýmto satirickým, parodujícím způsobem a že především postavy vyšetřovatelů mají rysy neslučitelné s typem socialistického kriminalisty. Michal musel knihu přepracovat a uvést ji vysvětlením, které však udivovalo rovněž svou ironií a humorem: „V knize popsané metody kriminalistické praxe nejsou totožné s metodami, kterých se dnes běžně užívá, a problémy tohoto příběhu nejsou specifickými problémy našeho bezpečnostního aparátu […].“ V dalších vydáních Karel Michal naštěstí cenzurní zásahy prvního vydání zrevidoval, takže můžeme vycházet z téměř původního znění.

Účinkuje: Lukáš Hlavica

Připravila: Jana Soprová
Režie: Hana Kofránková
Natočeno v roce 2012.

autoři: Jana Soprová , jvk
Spustit audio