Josef Karel Šlejhar: Štědrý večer
Příběh lidského milosrdenství zasazený do rozběsněné zimní přírody od nesnadno zařaditelného českého autora, komplikované osobnosti a tvůrce velmi originálního díla. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Josef K. Šlejhar (1864–1914) pocházel z rodiny přísného plátenického faktora. Studoval na pražské technice chemii, ovšem pro nemoc studia nedokončil. Zřejmě kvůli své neklidné a náročné povaze vystřídal v rychlém sledu několik zaměstnání (ze kterých si vždy odnesl inspiraci pro své pozdější knihy). Byl mimo jiné pojišťovákem v bance, chemikem v cukrovaru a v rafinerii, krátce pracovně pobýval patrně také v cizině, byl správcem keramičky. Neklidný byl i jeho život soukromý, těžko nacházel místo ke klidnému žití a soužití. Zemřel 3. září 1914 na rakovinu žaludku, padesátin – ani naplnění svých snů – se nedožil.
Vydal ale skoro dvacet knih (debutoval povídkou Kuře melancholik, svým asi nejproslulejším dílem), přitom několik rozsáhlých próz bylo otištěno jen v časopisech, střídal různé nakladatele. Během šedesátých a sedmdesátých let 20. století vyšly tři povídkové soubory, na přelomu tisíciletí svazečky menších próz, rozsáhlé romány byly vydány jen jednou a jsou dnes těžko k sehnání.
Povídka Štědrý večer, líčící příběh lidského milosrdenství zasazený do rozběsněné zimní přírody, vyšla poprvé v časopise Květy roku 1894.
Účinkuje: Jiří Hromada
Připravil: Vratislav Färber
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno v roce 2015.
Nejposlouchanější
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.