Jiří Horák: Domovské právo. Dokumentární hra o získání československého občanství Thomasem Mannem v roce 1936

17. srpen 2025

Mezi lety 1935 a 1936 se postavení Thomase Manna v jeho rodné zemi dramaticky zhoršilo. To ho dovedlo k rozhodnutí přijmout československé občanství. Udělení československého státního občanství Heinrichu a Thomasi Mannovým inicioval T. G. Masaryk a E. Beneš. V průběhu roku 1936 ho získali oba bratři i několik členů jejich rodin. Hru pro pamětníky poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Thomas Mann (Petr Pelzer), Kateřina Mannová (Jana Štěpánková), Erika Mannová (Jarmila Švehlová), Klaus Mann (Jiří Schwarz),dále účinkují Michal Pavlata, Břetislav Slováček, Josef Velda, Stanislav Zindulka, Jaroslav Kaňkovský, Bohumil Švarc, Stanislav Oubram, Zdeněk Dolanský, Lorna Vančurová, Pavel Michal, Jitka Mládková, William Edwin athurst, Rudolf Hermann, Vladimír Fišer, Josef Nedorost, Miroslav Masopust a Libuše Pražáková
Dramaturgie: Josef Hlavnička
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: 1991

Thomas Mann navštívil Prahu poprvé v roce 1905 v rámci svých autorských čtení. Během svých dalších návštěv, v letech 1912, 1923 a v roce 1932 se setkal například s Karlem Čapkem, Maxem Brodem a některými významnými politiky. Díky překladům znal Haškova Švejka, Čapkovy prózy (kterých si velmi vážil) a hry F. Langra z německých nastudování. Samozřejmě znal díla německy píšících autorů, jako byli Kafka, Werfl, Rilke a další.

Po nástupu Hitlera žil Mann s rodinou ve Švýcarsku. Jeho situace se z počátku od bratrovy a synovy lišila – jeho knihy nebyly ničeny, oficiální místa se snažila Manna oddělit od ostatní protinacistické emigrace. On sám si přál, aby jeho poslední dílo „Josef a jeho bratři“ mohlo v Německu vyjít.

Během Mannovi návštěvy v lednu roku 1935 zaznamenalo německé vysílání Radiojournalu jeho projev nazvaný Pozdrav Praze. Hovořil v něm o svém vztahu k české klasické hudbě, ale i k literatuře, v jejímž hlubším poznání mu bránila neznalost češtiny. Během této cesty se ještě pražským Haló novinám svěřil: Nejsem emigrant, moje knihy nejsou v Německu zakázány…

O rok později na přednáškovém turné věnovaném Sigmundu Freudovi pronesl 10. května 1936 v Radiojournalu druhý proslov. Ale to už panovala zcela jiná atmosféra. Pro pražský týdeník Die Wahrheit ji spisovatle popsal: „Cítím se být součástí oné emigrace, která bojuje za lepší Německo.“ 

Thomas Mann marně zkoušel získat občanství ve Švýcarsku. Jeho bratr Heinrich Mann získal Československé státní občanství v březnu 1936. V dubnu téhož roku na československém konzulátu v Marseille přijal doklady a složil slib věrnosti ČSR.

Prezident Beneš při příležitosti převzetí čestného občanství města Proseče na Pražském hradě v roce 1936 požádal Rudolfa Fleischmanna, aby navštívil Thomase Manna v Küsnachtu a tlumočil mu jeho přání, aby i on přijal československé státní občanství. O udělení domovského práva Thomasi Mannovi jednalo obecní zastupitelstvo Proseče 18. srpna 1936. Schváleno bylo dvanácti hlasy ze šestnácti přítomných. 19. listopadu 1936 mohl Thomas Mann v Curychu převzít doklady o československém občanství a složit přísahu věrnosti.

Příslib domovského práva v Proseči získali i manželka Thomase Manna Katia Mannová a jejich děti Elisabeth, Michael a Gottfried. Syn Klaus Mann získal tento příslib již 1. srpna 1936. Dcera Monika obdržela v Proseči domovské právo v březnu 1937. Dcera Erika byla v té době díky sňatku občankou Velké Británie.

Thomas Mann v  Prager Illustrierter Montag (11. 1. 1937) prohlásil, že je rád a šťastný, že se stal občanem Československa a je hrdý na to, že přináleží ke státu, jehož politický a duchovní postoj odpovídá jeho názorům.

Občanem ČSR byl osm let, v roce 1944 přijal občanství USA. Prezidentu Benešovi svůj krok vysvětloval písemně a získal pro něj jeho pochopení. Heinrich Mann zůstal občanem ČSR až do své smrti. 

Spustit audio

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu