Jiří Horák: Domovské právo. Dokumentární hra o získání československého občanství Thomasem Mannem v roce 1936
Mezi lety 1935 a 1936 se postavení Thomase Manna v jeho rodné zemi dramaticky zhoršilo. To ho dovedlo k rozhodnutí přijmout československé občanství. Udělení československého státního občanství Heinrichu a Thomasi Mannovým inicioval T. G. Masaryk a E. Beneš. V průběhu roku 1936 ho získali oba bratři i několik členů jejich rodin. Hru pro pamětníky poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Thomas Mann navštívil Prahu poprvé v roce 1905 v rámci svých autorských čtení. Během svých dalších návštěv, v letech 1912, 1923 a v roce 1932 se setkal například s Karlem Čapkem, Maxem Brodem a některými významnými politiky. Díky překladům znal Haškova Švejka, Čapkovy prózy (kterých si velmi vážil) a hry F. Langra z německých nastudování. Samozřejmě znal díla německy píšících autorů, jako byli Kafka, Werfl, Rilke a další.
Po nástupu Hitlera žil Mann s rodinou ve Švýcarsku. Jeho situace se z počátku od bratrovy a synovy lišila – jeho knihy nebyly ničeny, oficiální místa se snažila Manna oddělit od ostatní protinacistické emigrace. On sám si přál, aby jeho poslední dílo „Josef a jeho bratři“ mohlo v Německu vyjít.
Během Mannovi návštěvy v lednu roku 1935 zaznamenalo německé vysílání Radiojournalu jeho projev nazvaný Pozdrav Praze. Hovořil v něm o svém vztahu k české klasické hudbě, ale i k literatuře, v jejímž hlubším poznání mu bránila neznalost češtiny. Během této cesty se ještě pražským Haló novinám svěřil: Nejsem emigrant, moje knihy nejsou v Německu zakázány…
O rok později na přednáškovém turné věnovaném Sigmundu Freudovi pronesl 10. května 1936 v Radiojournalu druhý proslov. Ale to už panovala zcela jiná atmosféra. Pro pražský týdeník Die Wahrheit ji spisovatle popsal: „Cítím se být součástí oné emigrace, která bojuje za lepší Německo.“
Thomas Mann marně zkoušel získat občanství ve Švýcarsku. Jeho bratr Heinrich Mann získal Československé státní občanství v březnu 1936. V dubnu téhož roku na československém konzulátu v Marseille přijal doklady a složil slib věrnosti ČSR.
Prezident Beneš při příležitosti převzetí čestného občanství města Proseče na Pražském hradě v roce 1936 požádal Rudolfa Fleischmanna, aby navštívil Thomase Manna v Küsnachtu a tlumočil mu jeho přání, aby i on přijal československé státní občanství. O udělení domovského práva Thomasi Mannovi jednalo obecní zastupitelstvo Proseče 18. srpna 1936. Schváleno bylo dvanácti hlasy ze šestnácti přítomných. 19. listopadu 1936 mohl Thomas Mann v Curychu převzít doklady o československém občanství a složit přísahu věrnosti.
Příslib domovského práva v Proseči získali i manželka Thomase Manna Katia Mannová a jejich děti Elisabeth, Michael a Gottfried. Syn Klaus Mann získal tento příslib již 1. srpna 1936. Dcera Monika obdržela v Proseči domovské právo v březnu 1937. Dcera Erika byla v té době díky sňatku občankou Velké Británie.
Thomas Mann v Prager Illustrierter Montag (11. 1. 1937) prohlásil, že je rád a šťastný, že se stal občanem Československa a je hrdý na to, že přináleží ke státu, jehož politický a duchovní postoj odpovídá jeho názorům.
Občanem ČSR byl osm let, v roce 1944 přijal občanství USA. Prezidentu Benešovi svůj krok vysvětloval písemně a získal pro něj jeho pochopení. Heinrich Mann zůstal občanem ČSR až do své smrti.
Nejposlouchanější
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka