Jímavé příběhy z romských osad v povídkách Andreje Gini a Tery Fabiánové

27. červen 2021

Giňův skutečný příběh ze starých časů nebo biografická črta Tery Fabiánové o dětství a období školní docházky. Poslechněte si dvě povídky přeložené z romštiny v podání Radima Vašinky a Jany Hlaváčové. On-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkují: Radim Vašinka, Jana Hlaváčová
Překlad: Milena Hübschmannová
Režie: Josef Melč
Natočeno: v letech 1998 a 1979

Škypár

Andrej Giňa se narodil v romské osadě na východním Slovensku krátce před začátkem druhé světové války. Právě kvůli svému romskému původu se s rodinou za války setkal – podobně jako Židé – se šiknou a rasovou nenávistí. Musel se například spolu s ostatními Romy vystěhovat ze své rodné osady daleko za obec. Po roce 1945 přesídlil natrvalo do Čech. Brzy poté započal s prvními literárními pokusy. Do povědomí veřejnosti se dostal hlavně na konci 60. let, kdy se stal jednou z hlavních osobností Svazu Cikánů-Romů. I po jeho zrušení se v romském hnutí aktivně angažoval. V Giňově domácnosti se často konala různá setkání, kterým se dostalo ohlasu i ve většinovém tisku.

Romské iniciativě se věnoval i po sametové revoluci. K literatuře později přidal také novinařinu, hudbu nebo i podnikání. Andrej Giňa zemřel před pěti lety. Přesvědčený o tom, že není důvod, proč by se Romové s gadži nemohli snést. Mnohé problémy podle něj pramení z toho, že se tato dvě etnika vzájemně dobře neznají.

Povídka Škypár nás zavede do romského prostředí. Setkáme se s Veronou a Josefem, kterému nikdo neřekne jinak než Škypár. Ti dva nejen že svými malichernými hádkami neustále baví celou osadu, ale zároveň se sobě i ostatním snaží dokázat, že jejich rodina něco znamená. Například koupí starého nemocného koně...

Jak jsem chodila do školy

Beletristka, básnířka a fejetonistka Tera Fabiánová se narodila roku 1930 v romské osadě na Slovensku. Později se rodina přestěhovala do Čech za lepšími pracovními příležitostmi. Významnou část svého života pracovala Fabiánová v ČKD jako jeřábnice. Byla jednou z prvních autorek píšících v romském jazyce. Široké veřejnosti je její tvorba známá díky publikaci básně Štěstí přichází ke mně v pražském metru v rámci projektu Poezie pro cestující.

Romsky psaná literatura se na Československém území objevuje až koncem 60. let 20. století, v období společenského a politického uvolnění (první romský text, překlad Skutků apoštolských, je z roku 1936), proto pomáhala Fabiánové s přepisem jejích prvních děl romistka Milena Hübschmannová.

Životopisná črta Jak jsem chodila do školy nabízí autentický pohled na dnes už stěží představitelné podmínky v romské osadě před druhou světovou válkou. Pro osmiletou dívenku, která má jedny jediné šaty a žádné boty, je cesta do školy naplněním touhy a snu. A nevadí, že učitelka ji zprvu přehlíží a teprve postupně zjišťuje, že má před sebou bystré a vnímavé dítě, které materiální nedostatek nahrazuje usilovnou pílí. A když později přijde do školy mladý učitel, kterému situace a osud romských dětí nejsou lhostejné a svou obětavostí a nápady se mu dokonce daří prolamovat bariéry společenské izolace, zdá se, že beznaděj se mění v naději. Jenže příliš brzy začne válka.

autoři: Dagmar Jaklová-Oravová , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...