Jeden rok Domu čtení
5. prosinec 2011
Má v dnešním digitálním věku smysl zakládat nové veřejné knihovny? Pobočka Ústřední knihovny v Praze – vršovický Dům čtení, který kromě knihovnických služeb nabízí také bohatý literární a vzdělávací program pro všechny generace, je zatím dokladem toho, že ano.
Oslavil teprve rok své existence, a to autorským čtením Radky Denemarkové a Tomáše Zmeškala, kteří také své aktivity v příštím roce s Domem čtení spojí. O tom ale už více v příspěvku Ivany Myškové, která se nejprve vedoucí obvodu Praha 10 a 15 Městské knihovny Zdeny Ciprové ptala na to, co se podařilo v průběhu roku naplnit.
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče
