Je stigma mentálního postižení v umění limitující, nebo naopak obohacující?

03227234.jpeg
03227234.jpeg
Umění je jen jedno, hlásá experimentální platforma, na níž se setkávají na společné výstavě vybraní studenti Akademie výtvarných umění v Praze a tvůrci z kreativního ateliéru A.R.T. (ateliér radostné tvorby), určeného pro umělce s mentálním handicapem či duševním onemocněním.

Výtvarné umění 20. století počínaje expresionismem a surrealismem vyzvedlo do popředí umělecký individualismus, sílu vnitřních vizí a emocí. Toto osvobození mělo své kořeny v tvorbě přírodních národů, dětí a duševně nemocných. Tyto tři skupiny se vyznačovaly autenticitou projevu, tím, že si nekladly žádné technické ani stylistické bariéry – tvořily spontánně, intenzivně, syrově...

Kreativita vyrůstá z jediné platformyTakové úvahy se staly základnou pro koncepci výstavy zásadně prohlašující, že Umění je jen jedno! „Podobnost mezi spontánní tvorbou autorů s duševní nemocí či mentálním handicapem - art brut - a současným uměním se začíná jevit jako ne pouze náhodná. „Princip té kreativity,“ vysvětluje kurátorka výstavy, „která je pro ty tvůrce posedlostí nebo nutkavostí, která je pro ně životní radostí nebo naopak utrpením, která je pro ně nějakým způsobem bytostná, a rozhodně není kalkulem, má společnou bázi. A podle tohoto klíče jsem vybírala i práce pro instalaci.“

Vystavující autořiOndřej Boušek, Eva Ciprová, Lenka Černotová, Veronika Dobešová, Dagmar Filípková, Alice Houdková, Iveta Horváthová, Barbora Kolouchová, Marie Kůsová, Nikola Nikolaiová, Karel Pajma, Naděžda Petrovová, Jan Pilík, Adriana Sarnová, Ladislav Svoboda, Šimon Sýkora, Jana Šárová, Petra Švecová, Viktorie Valocká a další.