Jaune Toujours: Routes

Že se francouzskému šansonu daří v Belgii stejně dobře jako ve Francii, není žádný objev. Jedna z největších postav žánru, zpěvák Jacques Brel, byl původem Belgičan. Velkým překvapením je ale nová generace umělců, kteří jsou ovlivněni právě tak šansonem, jako punkrockem či balkánskými dechovkami. Jedním z těchto umělců je Belgičan Piet Maris, vedoucí skupiny Jaune Toujours, Stále žlutá.

Sestava nepoužívá kytaru ani baskytaru, páteří jejího zvuku je akordeon, kontrabas a dechy, ovládané s temperamentem pouličních muzikantů. Na svém novém albu, Routes, Cesty, Jaune Toujours překračují další hranice včetně jazykových, vedle francouzštiny tu slyšíme i angličtinu.

Brusel – odkud skupina Jaune Toujours pochází – patří k nejvýznamnějším evropským centrům africké hudby. Svůj druhý domov zde našel například významný orchestr ze západoafrické republiky Benin, Gangbe Brass Band, který vydal několik samostatných alb, vystupoval v Česku – a hostoval i v jedné nahrávce alba Routes skupinu Jaune Toujours.

Skupina Jaune Toujours natáčela své album Routes loni na jaře v Bruselu, a jeho vydání bylo napjatě očekáváno - jednalo se totiž o první studiovou nahrávku po čtyřleté pauze. Ke zvukové pestrosti jednotlivých skladeb vydatně přispěli přizvaní hosté – ženské hlasy v následující skladbě Petit Château patří dvěma romským zpěvačkám, Kátě a Mielce Pohlodkové, které jsou původem z Bratislavy.

V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Int. Movers Of The Heart; Hop On; Petit Château; A Nous Maintenant; Ciel Orange; What Gives You The Right; Si J'étais Toi; Azadi.