Jaroslav Rössler: Autoportrét
Představitel české fotografické avangardy, Drtikolův žák - fotograf Jaroslav Rössler, který se narodil v roce 1902 a zemřel v roce 1990, dnes náleží k nedůležitějším postavám světové vizuální kultury. Rösslerovu tvorbu, vyznačující se průkopnictvím radikálního abstrahování v médiu, jež bývá chápáno povýtce realisticky, připomenou dvě výstavy jeho fotografií vybraných ze sbírky umění finanční skupiny PPF. Tu první nazvanou - Jaroslav Rössler - AUTOPORTRÉT - můžeme vidět do 4. ledna v Ateliéru Josefa Sudka v ulici Újezd 30 v Praze, ta druhá nazvaná - OBJEVY JAROSLAVA RÖSSLERA - bude zahájena tuto středu v Galerii Louvre na Národní třídě v Praze. V Ateliéru Josefa Sudka si Karel Oujezdský pozval k mikrofonu kurátora obou výstav Josefa Mouchu. Zeptal se ho, jaký má komorní výstava Rösslerových fotografií v kontextu prezentace jeho díla význam.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence