Jan Šépka: Překvapuje mě častá formálnost umělecké a architektonické kritiky

Architektu Janu Šépkovi vyšla v  roce 2015 kniha Jak se dělá město, která ukazuje, jak studenti řeší potenciály města, ve kterém žijí. Města jako Most, Kadaň, Milovice a další byla podrobena týmové práci mladých architektů, pod vedením Jana Šépky a Miroslavy Tůmové.

Za stejně důležité jako individuální přístup ke vzdělání, lze považovat také potřebu povzbuzovat týmové vnímání a schopnost sebeprezentace.

Program jak využívat veřejné prostory se nedá vynutit. Vždy obdivuji společnost v jižní Evropě, jak skutečně žije na náměstích. Možná nás socialismus skutečně odnaučil tyto prostory používat. I v krásné Litomyšli jsou na náměstí všude jen auta.

V každém věku je třeba povzbuzovat zdravé kritické uvažování. „Úroveň kritiky na tom dnes obecně není moc dobře a nelze očekávat, že přinese další zajímavé vrstvy,“ říká architekt, který je autorem intervence s názvem Vnímání.

Intervence s kašnou v Českých Budějovicích není práce typu ,,dunchampovského Ready-made“, ale blíží se z mého pohledu spíš práci ruského literárního teoretika Viktora Šklovského, který vydal již v roce 1917 text s názvem Umění jako tvůrčí postup, kde tvrdí, že v běžném životě nevnímáme hlouběji věci a jejich vztahy. Zmiňuje také stereotypnost ve vnímání uměleckých objektů.

Vlna odporu, kterou vyvolalo Šépkovo zakrytí Samsonovi kašny v Českých Budějovicích, zeslábla, když část odpůrců instalaci navštívila.

Jan Šépka je absolvent Fakulty architektury ČVUT a školy architektury AVU v Praze. Jeho realizace Horního náměstí v Olomouci byla v roce 2001 oceněna v zahraničí čestným uznáním Piranesiho ceny.

Zúčastnil se a autorsky spolupracoval na dvou putovních výstavách Nová česká a Prostorový dům. Publikuje v českých i zahraničních odborných časopisech.
Je pedagogogem na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze.