Jan Frydrych, sklář
Jan Frydrych je jeden z těch, kteří o výjimečném umění českých sklářů přesvědčují svět. V Novém Boru pomáhal tvořit jedinečnou pověst českého skla v éře výtvarníků Stanislava Libenského, Reného Roubíčka či Václava Ciglera. Po roce 1983 se vydal vlastní cestou.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Výsledkem jsou desítky samostatných výstav v Evropě i zámoří a další desítky, na kterých umělecky participoval. V posledních letech vystavoval ve Spojených státech, v Japonsku, Německu, Monaku, Kataru, v Belgii, Francii, Velké Británii, Holandsku či Litvě. Hluboká znalost skla jako materiálu, excelentní řemeslná zručnost a zkušenost se u Jana Frydrycha pojí se schopností nacházet ve specifických vlastnostech skla uměleckou inspiraci. Objekty z optického skla doplněné kobaltem a platinou nepopíšete slovy a ani fotografie nedokáže zachytit dojem, kterým působí ve skutečnosti.
Tyto skleněné plastiky otevírají pohledy do nekonečných prostor, jiskří světlem, kouzlí s linkami a plochami i se zrcadlenými obrazy svého okolí. Připomínají uskutečnění něčeho nerealizovatelného. Jasnému výtvarnému rozhodnutí autora ovšem dává svobodu jeho bravurní technická dovednost. Zkusme si jen představit, jak se na jediný pokus a na milimetr přesně lepí dohromady dva čtyřicetikilové kusy skla!
Umělecké objekty Jana Frydrycha jsou zastoupeny v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu a v Muzeu skla a šperku v Jablonci nad Nisou. Ve svých sbírkách je má například také Mobile Museum of Art v americkém státě Alabama či Gemeentemuseum v nizozemském Haagu.
Z obsáhlého seznamu uměleckých děl realizovaných do architektury jmenujme alespoň tři kříže ze světlemodrého skla na památku zesnulé královny matky, ve spolupráci s René Roubíčkem realizoval Jan Frydrych dvanáct metrů vysoké okno Kongresové haly v německém Coburgu, v Praze najdete jím vytvořený skleněný objekt v budově Komerční banky na Václavském náměstí.
Blízké přátelství a spolupráce pojí Jana Frydrycha se světově uznávaným sklářským výtvarníkem Václavem Ciglerem. Po léta je citlivým realizátorem jeho uměleckých projektů a navíc spřízněnou bytostí naladěnou na stejné vlně.
Hovořili jsme o tom, čím si české sklo získalo ve světě své dobré jméno, zda si jej dokázalo udržet a co v současné době dělají skláři na severu Čech.
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
