Jan Frydrych, sklář

10. únor 2016

Jan Frydrych je jeden z těch, kteří o výjimečném umění českých sklářů přesvědčují svět. V Novém Boru pomáhal tvořit jedinečnou pověst českého skla v éře výtvarníků Stanislava Libenského, Reného Roubíčka či Václava Ciglera. Po roce 1983 se vydal vlastní cestou.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Výsledkem jsou desítky samostatných výstav v Evropě i zámoří a další desítky, na kterých umělecky participoval. V posledních letech vystavoval ve Spojených státech, v Japonsku, Německu, Monaku, Kataru, v Belgii, Francii, Velké Británii, Holandsku či Litvě. Hluboká znalost skla jako materiálu, excelentní řemeslná zručnost a zkušenost se u Jana Frydrycha pojí se schopností nacházet ve specifických vlastnostech skla uměleckou inspiraci. Objekty z optického skla doplněné kobaltem a platinou nepopíšete slovy a ani fotografie nedokáže zachytit dojem, kterým působí ve skutečnosti.

Tyto skleněné plastiky otevírají pohledy do nekonečných prostor, jiskří světlem, kouzlí s linkami a plochami i se zrcadlenými obrazy svého okolí. Připomínají uskutečnění něčeho nerealizovatelného. Jasnému výtvarnému rozhodnutí autora ovšem dává svobodu jeho bravurní technická dovednost. Zkusme si jen představit, jak se na jediný pokus a na milimetr přesně lepí dohromady dva čtyřicetikilové kusy skla!

03557908.jpeg

Umělecké objekty Jana Frydrycha jsou zastoupeny v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu a v Muzeu skla a šperku v Jablonci nad Nisou. Ve svých sbírkách je má například také Mobile Museum of Art v americkém státě Alabama či Gemeentemuseum v nizozemském Haagu.

Z obsáhlého seznamu uměleckých děl realizovaných do architektury jmenujme alespoň tři kříže ze světlemodrého skla na památku zesnulé královny matky, ve spolupráci s René Roubíčkem realizoval Jan Frydrych dvanáct metrů vysoké okno Kongresové haly v německém Coburgu, v Praze najdete jím vytvořený skleněný objekt v budově Komerční banky na Václavském náměstí.

03557907.jpeg

Blízké přátelství a spolupráce pojí Jana Frydrycha se světově uznávaným sklářským výtvarníkem Václavem Ciglerem. Po léta je citlivým realizátorem jeho uměleckých projektů a navíc spřízněnou bytostí naladěnou na stejné vlně.

Hovořili jsme o tom, čím si české sklo získalo ve světě své dobré jméno, zda si jej dokázalo udržet a co v současné době dělají skláři na severu Čech.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Renata Klusáková
Spustit audio