Jan Amos Komenský: Diogenes znovu naživu. Dramatický hold nejvtipnějšímu z filozofů

26. březen 2022

Hru o svérázných příhodách a originálním přístupu k životu slavného řeckého filozofa napsal Jan Amos Komenský podle antických pramenů. Přestože byla původně určena k výuce latiny, ve druhé polovině 20. století se v českém překladu dostala před českého diváka. Zásluhu na jejím objevení má i Československý rozhlas, který ji ještě před divadelním uvedením vysílal již v roce 1970. Zařazujeme ke 430. výročí narození autora. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová úprava: Jindřich Pokorný
Osoby a obsazení: Diogenes (Felix le Breux), Antisthenes (Miloš Nedbal), Athéňané (Josef Chvalina, Jaromír Spal, Zdeněk Martínek), Právník (Jiří Hurta), žáci (Daniela Šrajerová, Blanka Zdichyncová), muž (Vladimír Švec), jiný muž (Vladimír Leraus), Alexandros (Jiří Adamíra), Perdikkas (Jan Přeučil), Parmenion (Josef Bláha), vůdce pirátů (Karel Houska), pirát (Vladimír Krška), Xeniades (Miroslav Doležal), Kleitarchos (Jiří Pick), cizí muž (Bořivoj Navrátil), hlasatelé (Milan Mach, Miloš Hlavica) a vypravěč (Jaroslav Kepka)
Dramaturgie: Miroslav Stuchl
Překlad: Josef Hendrich
Režie: Josef Melč
Natočeno: v roce 1970

Poté, co bylo ve vrcholném středověku vyhnáno z veřejných prostranství, vstoupilo divadlo prostřednictvím výuky latinského jazyka přímo do center vzdělanosti – do škol a univerzit. Dále se vyvíjelo jako tzv. školské drama. Ve formě i obsahu se navazovalo na antickou tradici, vzorem byly komedie Terentiovy a Plautovy. Výrok humanistického myslitele Erasma Desiseria Rotterdamského, totiž že „bez Terentia se ještě nikdo nestal dobrým latinářem,“ jistě znali i naši reformační učenci, kteří se zasloužili o pěstování školského divadla jako překladatelé, autoři a dokonce i inscenátoři. Jejich řadu dovršuje Jan Amos Komenský (1592–1670).

Jediné drama dobře zahrané přenášívá více užitku nežli sebevíce řečí.
Jan Amos Komenský

Divadlo chápal především jako důležitý výchovný prostředek a dal mu místo ve své soustavě sedmitřídné školy. Svoje teoretické názory na divadlo i praktický návod jeho začlenění do školní výuky podal zejména ve známém díle Škola hrou, vydaném poprvé v roce 1656. Zde můžeme číst: „Jediné drama dobře zahrané přenášívá více užitku nežli sebevíce řečí...“ Veden snahou využít drama jako prostředku pro konkrétnější výklad školní látky, převedl Komenský v tomto díle obsah svojí Brány jazyků do osmi dramatizovaných textů. A doporučil, aby je žáci předváděli celkem čtyřikrát do roka. Každé z představení mělo uzavřít větší celek školní látky a bylo zároveň i prostředkem jejího důkladného osvojení.

Diogenova vtipná moudrost

Komenský byl pro školské divadlo opravdu zapálen a jeho provozování na školách prosadil i přes odpor Jednoty bratrské. Z jeho školských her se úrovní i námětem vymyká hra Diogenes cynicus redivivus. Svérázný filozof mu nejspíš byl velmi blízký svojí důsledností, s jakou naplňoval své filozofické zásady ve vlastním životě. Tato duchovní spřízněnost se promítla i do kvality textu: dialogy i situace jsou vtipné a netrpí obvyklou rozvleklostí a mnohomluvností školských dramat.

V roce 1970 natočil Komenského Diogena Josef Melč s Felixem le Breux v titulní roli a do dalších úloh obsadil mimo jiné Miloše Nedbala, Jaromíra Spala nebo Jiřího Adamíru. Hru vysíláme v rámci týdenního programu věnovaném na Vltavě odkazu a dílu Jana Ámose Komenského.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související