Jaký vliv na mozek a paměť má množství informací, kterému jsme vystaveni?
V dnešní rubrice ze světa vědy se s Janou Olivovu zaměříme na náš mozek, konkrétně se budeme ptát amerického odborníka na výzkum paměti: co zatím o jejím formování a fungování není známo.
Naši paměť, vytváření, ukládání a vybavování paměťových stop v mozku ovlivňuje celá řada faktorů – od vrozených dispozic přes stárnutí mozku, předchozí znalosti až po to, co jíme a pijeme. Ačkoliv dnes už vědci o paměti hodně vědí, ještě mnoho otázek stále zůstává nezodpovězených, říká v příspěvku Jany Olivové profesor Lynn Nadel, ředitel Programů pro kognitivní a nervové systémy na Arizonské univerzitě v Tucsonu, který se výzkumem paměti dlouhodobě zabývá.
„Vzpomínka je soubor strukturálních a chemických změn,“ popisuje profesor Nadel, „nevíme ale, jakou mají tyto změny podobu. Vzpomínka určitě nespočívá v jednom jediném neuronu, ale v tisících neuronů. Jaký je ale mezi nimi vztah? V současnosti nevíme, jak mozek vytváří paměť.“
Mozek je jako třída s miliony žáků
Otevřené otázky zůstávají i ve fungování synapsí, kde se uskutečňuje přenos nervového vzduchu: „Hodně podrobností neznáme o podmínkách, za nichž se vzpomínky tvoří dobře nebo špatně. Jak to, že ke změnám dochází na těch správných místech v mozku, to není zřejmé. Jako byste byla ve třídě se dvěma miliony studentů obrácených k vám zády, jeden z nich by něco řekl a vy byste zjišťovala, který to byl. Stejně tak mozek musí poznat, které neurony byly aktivní a propojit je. Přesnosti paměti zatím plně nerozumíme.“
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
-
Miroslav Stoniš: Sněhurka z vesmíru. Josef Somr jako spisovatel, kterému kariéru naruší mimozemšťani
-
Eva Blechová: Zářivé dítě. Oslnivý i temný příběh Marie Curie a radia
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.