Jaký vliv na mozek a paměť má množství informací, kterému jsme vystaveni?

11. listopad 2013
Lidský mozek

V dnešní rubrice ze světa vědy se s Janou Olivovu zaměříme na náš mozek, konkrétně se budeme ptát amerického odborníka na výzkum paměti: co zatím o jejím formování a fungování není známo.

Naši paměť, vytváření, ukládání a vybavování paměťových stop v mozku ovlivňuje celá řada faktorů – od vrozených dispozic přes stárnutí mozku, předchozí znalosti až po to, co jíme a pijeme. Ačkoliv dnes už vědci o paměti hodně vědí, ještě mnoho otázek stále zůstává nezodpovězených, říká v příspěvku Jany Olivové profesor Lynn Nadel, ředitel Programů pro kognitivní a nervové systémy na Arizonské univerzitě v Tucsonu, který se výzkumem paměti dlouhodobě zabývá.

„Vzpomínka je soubor strukturálních a chemických změn,“ popisuje profesor Nadel, „nevíme ale, jakou mají tyto změny podobu. Vzpomínka určitě nespočívá v jednom jediném neuronu, ale v tisících neuronů. Jaký je ale mezi nimi vztah? V současnosti nevíme, jak mozek vytváří paměť.“

Mozek je jako třída s miliony žáků

Otevřené otázky zůstávají i ve fungování synapsí, kde se uskutečňuje přenos nervového vzduchu: „Hodně podrobností neznáme o podmínkách, za nichž se vzpomínky tvoří dobře nebo špatně. Jak to, že ke změnám dochází na těch správných místech v mozku, to není zřejmé. Jako byste byla ve třídě se dvěma miliony studentů obrácených k vám zády, jeden z nich by něco řekl a vy byste zjišťovala, který to byl. Stejně tak mozek musí poznat, které neurony byly aktivní a propojit je. Přesnosti paměti zatím plně nerozumíme.“

Spustit audio
autoři: Jana Olivová, Karel Kratochvíl