Jak žijí Bolañovi Divocí detektivové? Hispanistka po nich pátrala přímo v Mexiku

Hispanistka Veronika Krejčová strávila půl roku na Mexické národní autonomní univerzitě UNAM, kde se zabývala románem chilského spisovatele Roberta Bolaña Divocí detektivové.  Roberto Bolaño se přistěhoval do Mexico City v roce 1968, kdy mu bylo patnáct, a jeho budoucí život a tvorbu tak znatelně poznamenaly tehdejší revoluční události a masakr studentů, ke kterému došlo jen pár dní před zahájením olympijských her v Mexico City. Pro dnešní generaci Mexičanů je ale spisovatel ambivalentní postavou, někteří ho milují, jiní jím pohrdají.

Divocí infrarealisté

Cenu Josefa Jungmanna získala Anežka Charvátová za překlad románu 2666 Roberta Bolaña

• Upravit

„Rozumím možná jiným autorům lépe než Bolañovi, ale o to zábavnější je ho překládat,“ říká hispanistka a romanistka, překladatelka Anežka Charvátová, která se stala laureátkou dvacátého druhého ročníku Ceny Josefa Jungmanna.

Podle Veroniky se román Divocí detektivové, který vyšel také v českém překladu Anežky Charvátové, nečte úplně snadno, protože autor využívá ke zprostředkování románové reality celou škálu nejrůznějších literárních prostředků. Kniha si nicméně uchovává přátelský styl, který čtenářům dává pocit, že mexická každodennost odráží něco obecného. Roberto Bolaño je předním představitelem a stvořitelem literárního směru označovaného jako infrarealismus a právě jeho román a v něm vystupujícím postavy jsou zakladatelskou knihou daného žánru.

Nacistická literatura v Americe

• Upravit

Oceňovaný chilský spisovatel Roberto Bolaňo, který své dospívání prožíval v Mexiku a dospělost ve Španělsku, se do povědomí českých čtenářů vryl především svým opusem Divocí detektivové.

I když jsou Divocí detektivové fikcí, románové postavy mají předobraz ve skutečných básnících, spisovatelích a umělcích, kteří žili a tvořili v 70. letech v Mexiku. Například předlohou postavy románového Jacinta Requeny v je skutečný José Peguero, podle Veroniky „obyčejný, asi pětapadesátiletý pán, který se v současnosti věnuje filmu a se kterým jsme se přes jeho počáteční skepsi stali nerozlučnými kamarády.“ Postava bisexuálního realistického básníka je zase inspirována sochařem a básníkem Jorgem Hernándezem Pieldivino, který dnes žije v Paříži. Podle Veroniky Krejčové je možné celé infrarealistické hnutí vzhledem k životnímu stylu jeho protagonistů a kvůli jejich vztahu ke svobodě přirovnat například k americkým beatnikům. Ovšem infrarealisté byli oproti nim mnohem více politicky aktivitní.

Mexico City je plné kulturních událostí

Muzeum Fridy Kahlo v Mexico City zpřístupnilo svůj archiv

• Upravit

Jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v hlavním městě Mexika je Casa Azul – tedy známý Modrý dům, nebo-li Museum Fridy Kahlo.

Podle Veroniky Krejčové je Mexico City významnou kulturní metropolí. Z hlediska každodenního života je ale nepříjemný narůst bezpečnostní rizik v ulicích. „Hodně oblíbená je místní filmotéka, která propaguje nepříliš známou kulturu, mimo jiné československé filmy. Kulturních událostí se ve městě odehrává pořád spousta, od kina přes divadlo až po tanec a hudbu, které jsou každodenní součástí mexické reality.“ I když jsou v Mexiku velmi oblíbení například Milan Kundera nebo Franz Kafka, obecně se podle Veroniky mladí lidé v Mexiku orientují především na Spojené státy, a to nejen v literatuře. Kulturním zážitkem v obráceném smyslu podle ní může být jízda městskou hromadnou dopravou v Mexico City, kde jsou třeba první dva vagóny metra s růžovými sedadly určeny z bezpečnostních důvodů výhradně pro ženy a děti do 12 let.

Celý záznam pořadu včetně skladeb z žebříčku World Music Charts Europe, které vybíral Petr Dorůžka, si můžete poslechnout zde: