Cenu Josefa Jungmanna získala Anežka Charvátová za překlad románu 2666 Roberta Bolaña

Ocenění předal Václav Jamek, předseda poroty složené z členů Obce překladatelů. Počin, za který byla cena udělena je překlad ze španělštiny, román Roberta Bolaña (1953–2003), spisovatele, který se narodil v Chile, ale v roce 1973 přesídlil do Mexika, kde vyšly jeho první básnické sbírky. Přibližně po deseti letech se Bolaño přestěhoval do španělského Katalánska, aby se stal „prorokem románu 21. století“.

O jeho spisovatelské cestě k úspěchu říká Anežka Charvátová: „Myslím, že byl rozhodně dřív známý ve Španělsku než v Chile a ve zbytku Latinské Ameriky. Ve Španělsku dostal i nějaké nakladatelské ceny. Ale světovou proslulost mu, bohužel, jak tomu také velmi často bývá u latinskoamerických spisovatelů, zajistilo až americké vydání ve Spojených státech a skvělé kritiky a velký čtenářský ohlas, který ta kniha získala, když byl přirovnáván k naprosto přelomovému spisovateli.“

Originální autorský typ Roberta Bolaña, tvůrčí energie hraničící s grafomanstvím, ale bravurně vyrovnávající rovnováhu mezi skvělou četbou a mnohomluvností – to jsou jen drobné superlativy, vztahované na Bolañovo dílo, především na dva jeho rozsáhlé romány – Divocí detektivové a 2666 (anebo přímo „věnce románů" – pět románů v jednom, jak je vnímána téměř tisícistránková kniha 2666).

Roberto Bolaño působil také jako kritik a je považován za vzdělaného, sečtělého ironika, a tak by se navzdory všem chválám a oslavám jen vědoucně pousmál, protože za mnohostí jeho slov ještě vždy zůstane nenápadný průzor se skrytým tajemstvím.

Anebo by sám na sebe aplikoval postup, který použili hrdinové jeho románu 2666: „Uf, řekli kritici, a od té chvíle až do konce snídaně do Amalfitana šili a cupovali ho, až ho úplně roznesli na kopytech a proměnili ve zdechlého Prašivého papouška, podříznutého a bez jediného peříčka.“