Jak učit lépe dějepis v digitální době a je potřeba odvykládat všechno? Pomůže nová aplikace HistoryLab

26. listopad 2019

Učitelé se mohou zapojit do testování nové aplikace HistoryLab. Jedná se o digitální dílnu, která dává možnost učit dějepis tvořivě a podněcovat u žáků kritické myšlení. Na jejím vývoji se podílí celá řada vědeckých a vzdělávacích institucí včetně Českého rozhlasu.

Často zaznívají lamentace nad rámcovými vzdělávacími programi. Hosté ArtCafé to ale vidí trochu jinak. Cesta k lepší výuce nemusí podle nich vést přes doplňování či naopak seškrtávání kurikula. „Dějepis nemusí být jen o znalostech, podstatné je naučit se klást si nad historií zajímavé otázky. Skutečným kapitálem není soubor znalostí, protože ty si může dnes relativně snadno každý dohledat, ale základní orientace a také umění diskutovat. Důležitá je i schopnost učitelů stanovit, v čem je téma aktuální pro dnešek – nemusíme odučit všechno,“ zdůrazňuje Kamil Činátl, historik a didaktik působící na Ústavu pro studium totalitních režimů, který vede tým připravující HistoryLab.

Stát se detektivem nebo novinářem

Čtěte také

Na webové stránce HistoryLab najdou učitelé v současnosti více než desítku interaktivních cvičení k dějinám 20. století, která mohou snadno využít ve výuce. „Testovací provoz potvrzuje, že žáky to nenudí a že to v nich podněcuje zvědavost a diskusi ve třídě,“ doplňuje Činátl. Stejnou zkušenost z praxe má i učitelka jedné pražské střední školy Hana Hrádková: „Studenty to baví, protože cvičení s fotografiemi i se zvukem jsou interaktivní. Někdy se jedná o detektivní příběhy, jindy jsou studenti v roli novinářů. Takové věci mají úspěch,“ doplňuje Hrádková, která se svými žáky testuje HistoryLab nejčastěji v menších skupinkách na noteboocích.

Ptáme se v anketách žáků, co ví o roce 1968, ale už nevedeme debatu o tom, k čemu jsou tyto znalosti dobré.
Kamil Činátl

Výuka dějepisu na školách se často stává předmětem veřejných debat, a to nejen ve výročních rocích jako je ten loňský nebo letošní. Podle Kamila Činátla se často opakují stereotypy a klišé o špatných znalostech moderních dějin, která zakrývají skutečné problémy českého školního dějepisu. „K těm podle mě patří třeba udržitelnost znalostí v době, kdy převládá frontální výklad u tabule. To je závažná otázka, kterou si neklademe. Když učitel hypoteticky odučí dějiny od začátku do konce, budou si to žáci skutečně pamatovat? Podle mého názoru to není tak jednoznačné, a proto také děláme HistoryLab,“ upřesňuje.

V dějepise chybí každodennost i genderová témata

Ve školách převládá pohled na dějepis jako předmět faktografické povahy a žáci pasivně přijímají pěkný příběh.

Čtěte také

Převládá etnocentrický přístup k dějinám, stále se orientujeme na politické dějiny, chybí každodennost nebo genderová témata a pořád se točíme kolem velkých historických mezníků, a jak upozorňuje Činátl, často se to s tím vzpomínáním může přehnat.

Podobný přístup k využívání archivních zvukových záznamů vidí i vedoucí Rešeršního oddělení a knihovny Tomáš Dufka. „Archiv Českého rozhlasu je z 95% digitalizovaný a k tomu, co není vázané autorskými právy, se dá poměrně lehce dostat. Český rozhlas se dost často soustředí na velká výročí, kolem kterých se dělají rozsáhlé projekty. Vedle toho máme v archivu ale spoustu materiálu k tématům, jako jsou každodennost nebo sociální dějiny, které bychom mohli lehce školám nabídnout. Potřebujeme ale prostředníka, který je v bližším kontaktu s vyučujícími, a proto jsme do této spolupráce šli,“ doplňuje Dufka.

Aplikace, jejíž první verze vznikla v roce 2016, je zatím stále ve vývoji a postupně se vylepšuje na základě zpětné vazby od učitelů. Podle předpokladů by měla být dokončená v roce 2021.

Jak se vybírala témata, která nabízí HistoryLab? Jaké další menší projekty popularizují méně známé zvukové záznamy z archivu Českého rozhlasu? A co nového přinesl workshop ukazující učitelům, jaký využívat audiomateriály ve výuce, který připravil ÚSTR ve spolupráci s Českým rozhlasem? Hudbu vybrala a komentovala Eliška Vidomus.

 

autor: kult
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...