Jak se žije českým hudebníkům v zahraničí?

21. leden 2019

Od nepaměti hráli čeští muzikanti v každém významném evropském orchestru, učili na zahraničních konzervatořích, uplatňovali se u dvorů, v operách a při chrámech. Tento fenomén v 18. století dostal dokonce název česká hudební emigrace. I v současnosti si mnoho českých instrumentalistů i zpěváků volí za své sídlo i působiště blízké či vzdálenější země.

V Reflexích jsme se zaměřili na několik osobností, které se také rozhodly založit své živobytí v zahraničí. Jak se ukázalo, prvním krokem k úspěchu je vždy překonání vlastních limitů a obav. Řeč byla méně o umělecké stránce, více o té praktické.

V pořadu hovoří Václav Vonášek, fagotista Berlínských filharmoniků, který získal u orchestru, řadícího se ke světové špičce, definitivu. Pianistka Lada Valešová ve Velké Británii nejen učí na dvou nejprestižnějších hudebních školách (Guildhall School of Music a Royal Academy), ale jako interpretka také neúnavně propaguje českou hudbu.  

Chtějí-li dnes pěvci zastávat své povolání, musejí se smířit s životem na cestách. Stálé operní soubory jsou velkou výjimkou. Tak to alespoň popisuje Zuzana Marková, sopranistka, která žila v italské Bologni a teď z praktických důvodů s manželem a dvěma malými dětmi opět přesídlila do Prahy.

Poslechněte si záznam koncertu Studia Live Speciál: Hudba první republiky

klavír, piano

První koncert cyklu se konal 22. října a vystoupil na něm pianista Tomáš Víšek, který se dlouhodobě věnuje uvádění neznámého českého repertoáru.

Ti všichni a mnoho dalších naši kulturu a zemi skvěle reprezentují v zahraničí. Přejme si, aby jich přibývalo a aby ti, co zůstali doma, mohli pěstovat své povolání za srovnatelných podmínek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.