Jak to bylo s drakem?
V klasické pohádce princ zabije draka, osvobodí princeznu, vezme si ji za ženu a žijí spolu možná dodnes. Knižní prvotina historika Karla Koutského (nar. 1977) dokazuje, že také onen drak přežil a jen tak se ho nezbavíme, neboť patří k tradici evropské kultury. Autor je absolventem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, kde studoval obory klasická archeologie a historie. Stylem práce se hlásí k proslulé a v Čechách dobře známé francouzské historické škole Annales.
"Dalo by se prohlásit, že tato práce si klade za cíl sledovat výskyt, vývoj a varianty druhu draco occidentalis, draka západoevropského." Konkrétní téma i jeho časové a prostorové vymezení je zajímavé a náročné především s ohledem na uvedení potřebného kontextu. Jak se čtenář dozví, draci coby tajuplné a strašidelné bytosti rozmanitých podob (jejich jednotlivé "odrůdy" přibližují středověké Bestiáře), zosobňují převážně temné síly (jen ojediněle lze najít dobrosrdečnou dračí variantu, viz kap. Kladní dračí hrdinové) a doprovázejí člověka od dávných dob, převážně zahalených mlhou neurčitosti.
Text Koutského knihy je psán s lehkostí populárně naučné literatury, přesto nejde o nějaký úvod do "drakologie", ale o hutný vhled do určené problematiky. Samozřejmě je předpokládána obeznámenost se stěžejními momenty evropského středověku. Zároveň je vhodná alespoň základní orientace v obecné historii evropského kontinentu, znalost kulturních vlivů, legend, mýtů i hrdinských eposů.
Svoji sumarizaci vrství K. Koutský postupně. Využívá poukazy obsažené v hrdinských ságách (např. Edda, Béowulf) pohanských a raně křesťanských obyvatel evropského kontinentu (Vikingové, Keltové). Další výraznou oblastí námětů je postupná transformace daného tématu do "rozměru" křesťanského výkladu světa (např. had z Ráje či drak z Apokalypsy). Vzájemné prolínání je dokladem právoplatnosti jednotlivých odkazů. Boj s drakem je atraktivní u neohrožených rytířských hrdinů (např. legendy artušovského okruhu) stejně jako u chrabrých světců křesťanské tradice (např. sv. Jiří).
Vzhledem k tomu, že jde o práci historickou, autor se pochopitelně soustředí na utřídění a projasnění pramenných zmínek a dějinných souvislostí, z nichž postupně narůstal "rodový strom dračích legend". Symbolická pozice draka jako archetypu zlé síly z řečeného sice též vyplývá, ale spíše jako otázka otevřená dalšímu bádání a rozmýšlení. V rámci parametrů Koutského díla je však tato redukce zcela přijatelná.
Celá tato "dračí historie", umožňující náhled do oblasti heraldiky i uměleckých památek, je bohatě dokreslena nejen reprodukcemi ilustrací, reliéfů a artefaktů, ale též hojnými citacemi příslušných děl. Věcný, místní a jmenný rejstřík i soupis pramenů a literatury (včetně odkazů na internetové stránky) je samozřejmou součástí díla.
"Dračí kniha" Karla Koutského dokazuje, že příběhy, naplněné těmito zlovolnými tvory jsou sice dílem lidské fantazie, ale jejich reálný základ, kulturotvorná síla i magická jímavost je opravňují nejen k existenci, ale i k vytrvalému čtenářskému zájmu.
Karel Koutský, Draci středověkého světa, Mladá fronta, edice Kolumbus, Praha 2005, 248 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
