Jack Kerouac: Na cestě
Četba na pokračování z pozoruhodného díla moderní literatury, jež se po svém vydání v roce 1957 takřka ze dne na den stalo manifestem beatnického hnutí. Svědectví o nespoutaném putování jazzem prodchnutou Amerikou čte David Novotný. Poslouchejte on-line po dobu dvou týdnů po odvysílání.
Jack Kerouac (1922–1969) je jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv. beat generation. Napsal řadu románů, z nichž nejslavnější jsou Na cestě (psáno 1947–1951, vydáno 1957), Dharmoví tuláci (1958), Podzemníci (1953, vyd. 1958), Satori v Paříži (1965) či Mag (psáno 1951 a 1969, vydáno 1971).
Právě románem Na cestě, který je obrazem Spojených států amerických po 2. světové válce a čímsi jako manifestem beatnického hnutí, pokračuje na Vltavě letní program plný četeb, dramatizací i hudby s cestovatelskou tematikou. Je napsán způsobem, jakým se do té doby nepsalo, má rytmus i povahu jazzu s různými sóly, improvizacemi, živelností. Máme v něm zachycenou Ameriku jako nekonečnou krajinu, prodchnutou jazzem, po níž se táhne čára jeho putování z jednoho pobřeží na druhé a zase zpátky.
Kerouac napsal své nejznámější dílo v dubnu 1951, poté, co byl propuštěn z nemocnice koncem března 1951. Začal psát na pět metrů dlouhé tenké role japonského kreslicího papíru, jež našel na půdě a lepil je dohromady do velkých pásů. Pracoval tři týdny, pod vlivem drog a v podnapilém stavu, aby vytvořil svůj jediný 30 m dlouhý odstavec tak, jak se mu vynořoval v paměti. Byl to jeho způsob, jak se vymanit z dřívějších literárních omezení, která považoval za lživá. Kniha vyšla až v roce 1957.
Román Na cestě byl americkým časopisem Time vybrán mezi stovku nejlepších anglicky psaných románů mezi lety 1923 až 2005.
Účinkuje: David Novotný
Překlad: Jiří Josek
Připravil: Josef Rauvolf
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2016.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.