Inland Empire

20. červenec 2007

Fanoušci ikony amerického nezávislého filmu se konečně dočkali - David Lynch přichází po šesti letech s novým snímkem Inland Empire. Poslednímu filmu Mullholand Drive předcházela legenda v podobě deseti klíčů, které měly divákovi umožnit rozšifrovat děj, a i kolem Inland Empire se spřádají mýty - film vznikal téměř tři roky, herci neměli k dispozici scénář a někteří z nich hotový film viděli celý až na premiéře v Benátkách. Všechny indicie dávají tušit, že Inland Empire bude "lynchovinou" v nejlepším slova smyslu - a taky jí je. Mistr nejednoznačných příběhů s temnou atmosférou diváky i tentokrát zve do světa rozdvojených příběhů i osobností, symbolů a originálních vražedných zbraní. UVNITŘ TRAILER!

0:00
/
0:00

Samotný Lynch svůj film prezentuje jako příběh o záhadě kolem zamilované ženy v nesnázích a stejně jako v předchozích snímcích zůstává věrný ženským hrdinkám. V tomto případě jí je herečka Nikki Grace (Laura Dernová), která právě dostala roli svého života. Stejně jako uříznuté ucho v Modrém sametu nebo autonehoda v Mullholand Drive je tu začátek filmového natáčení iniciací: díky ní postavy vstupují do světa skrytého pod povrchem.

Poté, co se Nikki během natáčení zamiluje do kolegy Devona (Justin Theroux), a navíc zjistí, že film je remakem polského snímku, který se z tragických důvodů nepodařilo dokončit, promění se její život v nekončící noční můru. V ní mimo jiné figuruje žárlivý manžel, králičí sitcom, tajemná dívka v hotelovém pokoji, banda prostitutek a šroubovák v břiše. Lynch při sestupu do vnitřního světa postav používá všechny své oblíbené vyprávěcí i stylové prostředky a postupy. Střídá časové roviny a diváky nechává tápat v tom, zda zrovna sledují natáčený film, skutečný příběh nebo něco úplně jiného. Režisér, posedlý interiéry, šátrá po skladištích, hotelových chodbách a filmových dekoracích a přivádí na plátno bytosti z jiných realit. Děj nechává oscilovat mezi zasněženým Polskem a hollywoodskými reáliemi filmových studií. Své postavy opatřuje zdvojenou identitou a nechává je pobíhat a vřeštět po nocích, zmatené a vyčerpané.

Inland Empire

Osudy Nikki a Devona a postav, které hrají, se během tříhodinového běsnění vzájemně prostupují až k nepřehlednému splynutí reality a filmové fikce. A i když oni sami i jejich postavy podléhají velkým vášním, ve výsledku je Inland Empire film překvapivě chladný a odtažitý. Čím více se postavy ztrácejí ve svém vnitřním světě, tím méně jsou schopné do něj vtáhnout diváka, čím silnější emoce je ovládají, tím méně je to zajímavé. Na rozdíl od spektakulární Lost Highway nebo Mulholland Drive působí Inland Empire komorně a téměř civilně. Lynch používá uměřené barvy, pohybuje se na omezeném půdorysu a poprvé točil na digitální kameru - ve slabém a zrnícím obraze spatřuje "víc prostoru pro snění". Podle vlastních nadšených slov mu digitální formát přinesl větší svobodu při práci s herci i v postprodukci. To, jakým způsobem si režisér užíval samotný vznik filmu, může představovat i zážitek pro diváka. V tomto případě ale uchvácení novou technologií dalo vzniknout filmu, který ze všeho nejvíc vypadá jako příslušně roztřesené home video natočené Lynchovým fanouškem. V Lynchově filmografii jako by Inland Empire patřil někam mezi Mazací hlavu a Modrý samet - působí jako pokus, jako ohledávání filmového média, jako abstrakce se zárodkem pozdějších, důmyslně propojených příběhů. Milovníci jeho filmů si k němu jistě cestu najdou, čtrnáctiletým americkým dívenkám - jak by si to přál sám režisér - a všem ostatním to zřejmě půjde hůř. Ale i tak se všichni dohromady budeme těšit na to, s čím král filmových nočních můr, zamilovaný do digitálního formátu, přijde příště.

Inland Empire

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), SPI

Inland Empire, drama, USA / Polsko / Francie, 2002, 172 min

Scénář, režie: David Lynch, hudba: Angelo Badalamenti, střih: David Lynch, kamera: Odd-Geir Saether

Hrají: Laura Dern, Jeremy Irons, Harry D. Stanton, Justin Theroux

autor: Věra Šmejkalová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.