Griegův klavírní koncert a premiéra kompozice Lukáše Hurníka v podání rozhlasových symfoniků

PROGRAM:

Lukáš Hurník (1967)
Radio, symfonický dokument ke 100. výročí Českého rozhlasu
(světová premiéra na objednávku SOČRu)

Edvard Grieg (1843–1907)
Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16

Jean Sibelius (1865–1957)
Symfonie č. 5 Es dur, op. 82

Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Olari Elts dirigent
Marianna Shirinyan klavír

Myšlenka Lukáše Hurníka poděkovat kulturní instituci Český rozhlas za to, že v ní mohl třicet let pracovat, se potkala s nabídkou napsat skladbu ke stému výročí rozhlasového vysílání. „Pokusil jsem se o formu symfonického dokumentu. Začínáme evokací vysílání z kbelského stanu, kde foukalo a kde štěkal pes,“ přibližuje autor nové dílo.

Tři pilíře, na nichž stojí veřejnoprávní rozhlas, totiž Informace, Zábava a Vzdělávání, tvoří tři témata sonátové expozice. Hudba pak sleduje výjevy od masarykovské písně Ach synku, bitev na Vinohradské, pádu bomby a okupantů pějících Kaťušu přes strnulost normalizace a zvonění klíčů až k současnosti, v níž, Hurníkovými slovy, sílí potřeba čtvrtého pilíře. „Umění, zde reprezentované Bachem, vysílá poselství, jež nelze ´přeladit´ ani v digitálním věku,“ říká.

Uvědomil jsem si, že pro rozhlas pracuji 30 let a že by se slušelo nějak poděkovat. Rozhodl jsem se, že ztvárním víceméně celou historii Českého rozhlasu od kbelského stanu až po dnešní digitální dobu, ale čistě hudebními prostředky. Uslyšíme štěkání psa v Kbelích, pád bomby v pětačtyřicátém, zvonění klíčů v roce 89, ale nebudou se tam používat žádné reálné zvuky, žádná elektronika, ale vše bude dělat orchestr.
Lukáš Hurník

Skladba hudebně zrcadlí i rok 1968, tedy okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a boje na Vinohradské. „V jednom momentě se jako typická skladba roku 1968 ozve Lady Carneval od Karla Gotta. Ve druhé části melodie je takový třítónový motivek, který je stejný, jakým začíná Kaťuša,“ přibližuje Hurník.

Griegův klavírní koncert a premiéra kompozice Lukáše Hurníka v podání rozhlasových symfoniků|foto:Michal Fanta

Klavírní koncert a moll Edvarda Griega se řadí mezi nejoblíbenější v romantickém repertoáru. První věta je virtuózní, druhá lyrická a třetí větu ovlivňuje charakter venkovského lidového tance hallingdansen. Navíc se tu dají najít i prvky imitace charakteristické hry hardangerských houslí, typického lidového nástroje. Sólový part přednese rodačka z Arménie Marianna Shirinyan. Její temperament, muzikálnost a virtuozita z ní činí žádanou sólistku i komorní hráčku. Shirinyan hraje s velkou citlivostí, porozuměním, technickou brilancí a krásou tónu. Z jejích vystoupení je patrná láska k hudbě a radost, že ji může sdílet se širokým publikem.

Podnětem ke vzniku Sibeliovy Páté symfonie byla objednávka finské vlády, aby umělec napsal symfonii k vlastním padesátinám. Pracoval na ní v ústraní svého venkovského sídla. Premiéra v podání Helsinské filharmonie a pod Sibeliovou taktovkou se pak skutečně konala v den autorova jubilea. Ke konečné podobě, přímočařejší, monumentálnější, ale i živější a vlastně i čistší a klasičtější, navíc jen třívěté, dospěl skladatel po několika revizích až v roce 1919. Navzdory událostem světové války vzniklo pozitivně vyznívající mistrovské dílo, inspirované přírodou i vírou ve vítězství.