George Gershwin
Pouhých devětatřicet let vyměřil nelítostný osud k životu klavíristovi a skladateli George Gershwinovi. Pocházel z chudé rodiny ruských přistěhovalců, kteří se vydali do Nového světa hledat štěstí, jehož se jim v původní vlasti dostávalo pomálu. Ještě jeho dědeček Jakov Geršovic, narozený v rodině petrohradského rabína, se musel z postavení druhořadého občana vykoupit pětadvacetiletou službou v artilerii báťušky cara.
Jeho syn Mojše se tak mohl vydat do zaslíbené země za oceánem, kde se oženil s petrohradskou dívkou stejného osudu. Ačkoli jejich děti dostaly ještě biblická starozákonní jména Israel a Jacob, doma je tak už nikdo neoslovoval. Do historie hudby 20. století vešli jako Ira a George Gershwinové.
Mladší George kromě hodin klavíru navštěvoval krátce obchodní školu a v patnácti nastoupil povolání písňového agenta v hudebním nakladatelství Jerome Remicka. Bylo mu teprve osmnáct, když u konkurence vydal svůj první šlágr, a ve dvaceti zpíval jeho píseň Swanee tehdejší král broadwayských revuí Al Jolson. V roce 1919 už hráli na Broadwayi jeho první celovečerní komedii. Na těch dalších začal brzy spolupracovat s bratrem Irou, který mezitím vystudoval newyorskou City College a navštěvoval přednášky na Kolumbijské univerzitě, coby s autorem zpěvních textů. Mnohé z nich patří k základní genealogii amerického muzikálu.
Světovou slávu zajistila mladému hudebníkovi ovšem až skladba Rhapsody in Blue, komponovaná na objednávku krále bílého jazzu Paula Whitemana, jehož orchestr dílo poprvé uvedl s Gershwinem klavíru v newyorské Aeolian Hall 12. února 1924.
"Bylo to ve vlaku do Bostonu, s jeho ocelovým rytmem, s jeho drncáním, jež tak často stimuluje skladatele, kde jsem náhle zaslechl kompletní konstrukci Rapsodie. Měl jsem ji dokonce před očima na notovém papíře od začátku až do konce… Slyšel jsem ji jako jakýsi hudební kaleidoskop Ameriky – naší obrovské tavící pánve, našeho nesrovnatelného národního rozmachu, našeho blues, našich vzrušujících metropolí."
Šestadvacetiletému Gershwinovi se hned při prvním pokusu skloubit nové intonace a rytmy černošského jazzu se světem vážné hudby podařilo vytvořit skladbu plnou gejzíru zcela originálních melodických nápadů a živočišně smyslné energie, která ji velmi záhy zajistila trvalé místo ve světovém symfonickém repertoáru.
Skladatel i po triumfálním úspěchu díla dál komponoval pro broadwayská divadla a hollywoodské filmové muzikály, ale současně rozmnožil „vážnější“ tvář své tvorby o koncertantní skladby, jako byly Koncert F dur pro klavír a orchestr, symfonická báseň Američan v Paříži nebo Kubánská předehra. Jeho uměleckou ctižádostí se stalo zkomponování první skutečné americké opery. Na svém stěžejním díle – opeře z černošského prostředí Porgy a Bess – pracoval intenzívně od listopadu 1933 déle než rok.
Premiéra se uskutečnila v říjnu 1935, hrála se každý večer nepřetržitě čtyři měsíce a počtem repríz překonala i nejúspěšnější inscenace klasického operního repertoáru v Metropolitní opeře. Tehdy už celosvětově proslulého Gershwina přijímali s respektem největší skladatelé doby. Osobně byl spřátelen se Stravinským, Ravelem, Milhaudem, Honeggerem, Prokofjevem, ale
také s Arnoldem Schönbergem nebo Albanem Bergem. Zemřel předčasně na mozkový nádor, ale stovky jeho kouzelných melodií nás provázejí dodnes.
