Generace 2026 a vítězné skladby
Mezinárodní skladatelská soutěž Generace 2026 zná od 16. června své vítěze. Pětice finalistů do 30 let věku se „utkala“ v Ostravě na koncertě Janáčkovy filharmonie Ostrava (JFO), která je zároveň novým pořadatelem soutěže. Už vloni při vyhlášení podmínek se jediná soutěž tohoto typu u nás otevřela světu a kromě zemí V4, což platilo dříve, vyzvala k účasti také mladé tvůrce ze všech kontinentů.
Do soutěže se letos přihlásilo celkem 51 skladatelek a skladatelů z 20 zemí světa a soutěžilo se v kategorii do 30 let věku (skladby pro orchestr mozartovského typu) a kategorii do 21 let věku (skladby komorního charakteru). Vítězné práce nejmladších účastníků zazní v Ostravě na podzimním koncertě spolupořadatele soutěže, kterým je Tvůrčí centrum Ostrava.
V rámci Generace se změnila také soutěžní porota. Jejím předsedou se stal skladatel a dirigent Ondřej Adámek a ve Futurissimu 26. července osvětlil nejen nové principy soutěže, ale i vlastní zkušenost s mezinárodními soutěžemi. O vizi nové kapitoly Generace mluvil také šéf uměleckého plánování JFO Ondřej Daněk.
Dvě skladby finalistů jsme slyšeli den před tím v pořadu Soudobá hudba, zatímco Futurissimo uvede kompozice, které bodovaly nejvýše. Tím, kdo posbíral nejvíce cen včetně té hlavní, byl nakonec finský autor, absolvent helsinské akademie Jaakko Kilpeläinen. Zabodovali také autoři Hajrudin Džudža z Bosny a Španěl Francisco Pulpillo Chiclana. Z českých autorů se do finální pětky dostal Jan Kotyk z HAMU v Praze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
