Galerie The Hepworth Wakefield

Město, kdysi převážně industriální, mělo totiž to štěstí, že se tu 10. ledna 1903 narodila Barbara Hepworth, jedna z nejlepších a nejvýraznějších sochařek 20. století. Byla také pokřtěná v místní středověké katedrále.

Návrh této sofistikované stavby se zrodil v ateliéru současné britské i světové architektonické hvězdy Davida Chipperfielda, který získal mezinárodní uznání zejména díky svému projektu rekonstrukce Nového muzea na berlínském Muzejním ostrově. I v případě této galerie uplatnil svůj neobyčejný smysl pro materiály a silný cit pro životní prostředí. Interiér trapezoidní budovy zcela splňuje požadavky kladené na prezentaci výtvarného umění. Nechybějí ani příjemná kavárna, obchod s uměleckou literaturou či prostory pro nejrůznější atraktivní formy výuky dětí a mládeže.

Stálá expozice galerie představuje pochopitelně především dílo Barbary Hepworth. Mnohé její práce tu jsou vystaveny díky velkorysému daru sochařčiny rodiny. Některé její skulptury najdeme i na trávníku, které galerii obklopuje. Dílo této výrazné britské výtvarnice je tu zároveň představeno v kontextu s tvorbou jejích současníků, k nimž patřili např. Constantin Brancusi, Piet Mondrian a především Henry Moore, s nímž se dobře znala, narodil se rovněž v Yorkshiru, jen o pět let dříve než ona. Jeden ze sálů je věnován výtvarné kolonii v přístavním městečku St. Ives v Cornwallu, kde Barbara Hepworth dlouhá léta žila a pracovala, roku 1975 tam také tragicky zahynula při požáru svého ateliéru. V tomto sálu můžeme obdivovat práce umělců, kteří v St. Ives tvořili, v čele s Benem Nicholsonem, za něhož se Barbara roku 1938 provdala; manželství vydrželo do roku 1951. K nejzajímavějším patří čtvrtý z výstavních sálů, který umožňuje vhled do sochařčiny „kuchyně“. Jsou tu vystaveny např. její formy na odlévání soch, je tu vysvětlen technologický postup při práci na nich atd. Ovšem snad každého musejí zaujmout dva odlitky její levé ruky z let 1943 a 1967. Je docela obtížné si představit, že tyto drobné, štíhlé prsty dokázaly vytvořit tak nádherné věci z mnohdy nepoddajných materiálů.

Poutavá je rovněž malá expozice nazvaná Yorkshire v obrazech. Jsou zde různé kresby a akvarely, které přibližují dávné časy tohoto hrabství. A zaujmout musejí především práce, které zachycují jeden wakefieldský unikát. Je to zádušní kaple Panny Marie postavená v letech 1342 až 1356. Kapli obnovili roku 1848 a na její rekonstrukci se významně podílel nám, dobře známý architekt George Gilbert Scott. Kaple, která je pouze jednou ze čtyř staveb svého druhu zachovaných v Anglii, stojí na nedalekém kamenném wakefieldském mostě a je na ni dobře vidět z oken galerie. Galerie je tak zřejmě jedinou nebo jednou z mála na světě, která umožňuje porovnat originální subjekt s tím, jak jej ztvárnili různí umělci, například roku 1798 jeden z nejznámějších a nejlepších anglických malířů William Turner ve svém akvarelu nazvaném Wakefieldský most. Galerie počítá také s občasnými výstavami, pro něž jsou vyčleněny čtyři z deseti výstavních sálů. Úvodní expozice se věnuje tvorbě současné irské výtvarnice, dublinské rodačky Evy Rothschild. Tato výstava nazvaná Žhavý dotek potrvá v galerii The Hepworth Wakefield až do 9. října 2011.

The Hepworth Wakefield Gallery Walk Wakefield, West Yorkshire WF1 5AW

Galerie je zdarma přístupná denně kromě pondělí. V úterý až v sobotu od 10 do 18 hodin, v neděli a o svátcích od 11 do 17 hodin.

Z Londýna se nejpohodlněji a nejrychleji dostaneme do Wakefieldu vlakem z nádraží King´s Cross za necelé dvě hodiny (www.thetrainline.com). Od nádraží Wakefield Westgate je to ke galerii asi půl hodiny pěšky, jezdí tu však zdarma autobusy – Free City Bus (www.wymetro.com/BusTravel/FreeTownAndCityBuses/Wakefield.htm)

Informace: www.hepworthwakefield.org