Friedrich Dürrenmatt: Soudce a jeho kat. Detektivní příběh s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli

5. leden 2021

Večerní drama

Osobitou a také slavnou detektivkou Soudce a jeho kat v hlavní roli s Rudolfem Hrušínkým si na Vltavě připomínáme sté výročí narození jednoho z nejslavnějších světových spisovatelů, švýcarského autora Friedricha Dürrenmatta. Dále hrají Václav Postránecký, Miloš Hlavica, Otomar Krejča, Antonín Molčík. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Dramatizace: Jaroslava Strejčková

Osoby a obsazení: Hans Bärlach, komisař kriminální policie (Rudolf Hrušínský), Tschanz, kriminalista (Václav Postránecký), Dr. Lutz, vyšetřující soudce (Miloš Hlavica), Plukovník von Schwendi, vládní rada (Antonín Molčík), Gastmann (Otomar Krejča), Dr. Hungertobel, lékař (Josef Červinka), Spisovatel (Josef Skála), Paní Schwartzová, Bärlachova hospodyně (Jaroslava Drmlová) a další

Dramaturgie: Pavel Minks

Překlad: Jaromír Povejšil

Režie: Josef Henke

Natočeno: v roce 1994

V dramatizaci povídky Friedricha Dürrenmatta řeší policejní komisař Bärlach případ vraždy policisty a zároveň usiluje o potrestání zločince, který je přímo zosobněním zla. Bärlach se v tomto kriminálním příběhu mění v soudce a vrah v jeho rukou v nástroj pomsty a kata ještě většího zločince.

K nám se hodí už jen komedie.
Friedrich Dürrenmatt

Friedrich Dürrenmatt si povzdechl, že to ve své kariéře nedotáhl tak daleko jako jeho dědeček, který byl za jednu ze svých básní arestován. Nicméně nepohodlným pravdám a hlavně otázkám k nim vedoucím se ve svém díle rozhodně nevyhýbal. Byl synem protestantského duchovního, studoval teologii, filozofii a literaturu. Nějaký čas pracoval jako kreslíř a grafik, než se konečně stal spisovatelem. Dlužno poznamenat, že k jeho profesionalizaci značně přispěl rozhlas, kde našly uplatnění jeho hry. Ve své poetice byl ovlivněn expresionismem i brechtovským epickým divadlem. Rád pracoval s prostředky grotesky, tragikomedie, absurdity. Jeho hry, jakkoliv zpracovávají závažná témata, zůstávají vtipnými komediemi. Měl pro to své důvody:

„Tragédie předpokládá vinu, bídu, míru věcí, přehled, zodpovědnost. V tom šlendriánu našeho století, v této labutí písni bílé rasy už není viníků, ani těch, kdo jsou zodpovědní. Nikdo za nic nemůže a nikdo to nechtěl. Všechno se to řítí a někde to vázne. Jsme příliš kolektivně vinni, vězíme příliš kolektivně v hříších našich otců a praotců. Jsme už jen potomky. To je naše smůla, nikoli naše vina: Vina existuje už jen jako osobní čin, jako náboženský skutek. K nám se hodí už jen komedie.“

Nejúspěšnějším obdobím jeho kariéry bylo desetiletí na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy měly premiéru jeho nejznámější hry – Návštěva staré dámy (1956), Frank Pátý (1959), Fyzikové (1962), Herkules a Augiášův chlív (1963), Novokřtěnci (1967). Ve své poetice byl ovlivněn expresionismem i brechtovským epickým divadlem. Stejně jako Brecht, jen o poznání zábavněji, dokázal klást znepokojivé otázky.

Dnešní lidstvo se podobá ženě, která řídí auto. Jede po silnici stále rychleji, stále bezohledněji.
Friedrich Dürrenmatt

„Nám spisovatelům se často vytýká, že naše umění je nihilistické. Skutečné nihilistické umění vůbec nevypadá nihilisticky, většinou platí za obzvláště humánní a za náramně vhodné čtení pro dospělejší mládež. To už musí být strašný nihilisticky břídil, když v něm svět pozná nihilistu. Za nihilistické platí jen to, co je nepohodlné. Dnešní lidstvo se podobá ženě, která řídí auto. Jede po silnici stále rychleji, stále bezohledněji. Nenávidí, když se jí někdo zeptá, kdo zaplatil vůz anebo kdo dodal benzín a olej pro její šílenou jízdu, nebo když dokonce žádá její řidičský průkaz. Mohly by vyjít najevo nepříjemné pravdy.“

5. ledna 2021 by se Friedrich Dürrenmatt dožil 100 let.

autor: Martin Velíšek