Fotograf Tono Stano a jeho „Bílý stín“
Ve Galerii Václava Špály na Národní třídě v Praze byla včera v podvečer zahájena výstava slovenského fotografa Tona Stana, nazvaná „Bílý stín“.
Autor studoval nejdříve na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě a v letech 1980–1986 na katedře fotografie pražské FAMU, kde spolu s dalšími studenty ze Slovenska, zabývajícími se novým pojetím inscenované fotografie, spoluvytvářel fenomén tak zvané „nové slovenské vlny“.
Pro mnohé milovníky klasických Stanových fotografií, zvyklé na jeho aranžované záběry elegantních, polosvlečených či nahých mladých žen, bude výstava „Bílé stíny“ asi překvapením, i když z nich nahé ženy nezmizely.
Jeho fotografie s bílým stínem, vznikající na základě fotografického negativu od roku 1991, mají totiž docela blízko k malbě. A akty a laškovné i pitvořící se portréty z této série vyznívají velmi expresivně.
Karel Oujezdský se Tona Stana v Galerii Václava Špály zeptal, z jakého popudu začal své fotografie s bílým stínem vytvářet.
Výstavu fotografií Tona Stana nazvanou „Bílý stín“ můžete v Galerii Václava Špály na Národní třídě v Praze navštívit do 26. června.
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Frank Bertrand: Poslední noc Tennessee Williamse. Bilanční monolog stárnoucího umělce


