FOK a Ondrej Lenárd provedou Dvořákovu Stabat Mater
Jedno z ikonických děl světoznámého českého skladatele Antonína Dvořáka, Stabat Mater, zazní ve středu 16. dubna ve Smetanově síni Obecního domu. Pod taktovkou dirigenta Ondreje Lenárda ho představí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.
Dvořákova Stabat Mater patří k nejprocítěnějším a emocionálně nejhlubším dílům světového oratorního repertoáru. Dvořák v tomto vrcholném díle zhudebnil text středověké sekvence, popisující žal Panny Marie – matky truchlící pod křížem syna, Krista Ježíše.
Skladba vzniklá ze žalu nad ztrátou dětí
Bolest zachycená v díle nepramení jen z Dvořákovy hluboké křesťanské víry, ale především z autentických osobních prožitků a tragických životních peripetií. Mezi lety 1875–1877, ve kterých Dvořák Stabat Mater komponoval, mu totiž postupně zemřely tři děti. To, že Dvořák tvořil dílo v momentě tragických životních událostí, je podle dirigenta Ondreje Lenárda výrazem lidské velikosti.
Ondrej Lenárd provede Dvořákovo autentické, osobní dílo společně s Pražskými symfoniky. Dvořákovu Stabat mater už ale předtím nastudoval mnohokrát – sám ani nedovede spočítat kolikrát. Přesto k Dvořákově partituře pokaždé přistupuje tak, jako by ji viděl a četl poprvé.
Dvořák skladbu zkomponoval pro orchestr, sbor a čtyři sólisty – soprán, alt, tenor a bas. Právě pěvecké party sólistů protkal se svým pověstným melodickým umem vnitřními, osobními citovými prožitky.
Společně s orchestrem vystoupí čtyři přední čeští sólisté
V nastudování Ondreje Lenárda a Pražských symfoniků vystoupí čtyři zkušení čeští pěvci: sopranistka Dana Burešová, altistka Veronika Hajnová, tenor Tomáš Černý a basista Jiří Sulženko. Ten na díle obdivuje především jeho pozitivní, radostný rozměr, který mu Dvořák vtiskl navzdory vlastní bolesti.
Radost a optimismus při každém provedení pociťuje i dirigent Ondrej Lenárd. Podle něj pramení pozitivní emoce z toho, že Dvořák se v díle vypořádal s tím nejtěžším – s lidskou konečností.
Středeční provedení Dvořákovy Stabat Mater slibuje pronikavý, kontemplativní hudební zážitek. Ten s tělesem i dirigentem ostatně prožila už řada posluchačů na různých místech Evropy. Patřil mezi ně i někdejší kardinál, později papež Joseph Ratzinger, který Stabat Mater v podání FOKu s dojetím vyslechl v roce 2004 v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě.
Nejposlouchanější
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Copak Vlas a Brada... ale co Buty a africká hlína?! Sedmé nebe s Monikou Načevou a Františkem Skálou
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných