Ferdinand Peroutka: Pozdější život Panny. Kdo ještě stojí o staré oběti?

21. září 2024

Sobotní drama

Co by se stalo s Johankou z Arku, kdyby její život nebyl korunován mučednickou smrtí? Co se stane s člověkem, jenž ztratí zdroj i cíl svého poslání? I takové otázky položil ve své obšírné historické románové fikci Pozdější život Panny Ferdinand Peroutka (1895–1978). Rozhlasové dramatizace a režie se ujal Antonín Přidal. Reprízu vysíláme v rámci oslav 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání na Moravě. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dramatizace: Antonín Přidal

Osoby a obsazení: Autor (František Derfler), Johanka (Kateřina Holánová), Kapitán La Hire (Radim Fiala), Král Karel (Michal Bumbálek), Bedford (Petr Štěpán), Warwick (Viktor Skála), 1. anglický voják (Tomáš Sýkora), 2. anglický voják (Vladimír Hauser), Kat (Tomáš Sagher), Boucher (Jaroslav Kuneš), Paní Boucherová (Ivana Valešová), Matylda (Zuzana Slavíková-Čisáriková), Mnich (Jan Kolařík), Arcibiskup (Ladislav Lakomý), Královna (Dita Kaplanová), Anežka (Veronika Poláčková), Dunois (Jiří Vyorálek), Slepý rytíř (Jiří Tomek) a

Dramaturgie: Tomáš Sedláček

Zvukový mistr: Lukáš Dolejší

Hudba: Miloš Štědroň

Režie: Antonín Přidal

Natočeno: 2005

Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

Román Pozdější život Panny vznikal na počátku 60. let, když exulant Peroutka odešel do důchodu z Rádia Svobodná Evropa. Po létech úmorné žurnalistické dřiny měl pocit, že konečně začíná znova:

Před Johankou: stát se velkým spisovatelem = zlomit politickou účelovost v psaní a myšlení, vydat se na otevřené moře.

S hotovým dílem však zažil zklamání – o román neprojevilo zájem žádné z nakladatelství a on sám jeho knižní podobu nikdy nespatřil (Toronto 1980, Praha 1991).

Do Johančina příběhu člověka, jenž přežil svou dobu, vložil Ferdinand Peroutka mnoho ze své osobní situace; také on přežil svou dobu slávy a musel se vyrovnávat s faktem, že ideály první republiky, za něž vytrvale bojoval, ztratily do 60. let minulého století hodně ze svého lesku.

Proto jedna z klíčových linií románu spočívá v postupném sbližování zprvu suverénního autora, s chutí manipulujícího s osudem své Johanky, s Johankou samotnou. Oba se nakonec mění v dva póly jednoho lidského osudu.

Právě tuto linii s výhodou využil v rozhlasové adaptaci Antonín Přidal. Na pozadí historických dějů stoleté války mezi Anglií a Francií vedou svou při Johanka Kateřiny Holánové, pro niž byla tato role rozhlasovým debutem, a mefistofelský Autor zkušeného Františka Derflera. Vysoké tempo střídajících se událostí podpořené hudbou Miloše Štědroně tvoří koridor Johančiny pouti k poznání, že v nových podmínkách o její oběť už nikdo, ani anglický nepřítel, nestojí.

Vlastní dramatizaci vtiskl režisér svou úctu ke slovu a jeho významu při jasném vědomí, že podstata Peroutkova románu tkví v otázkách navýsost současných i nadčasových. Postava Autora to v jednom z dialogů s Johankou říká otevřeně:

Proč nepsat zas jednou, po dlouhé době, o velkých lidech? Dnes, kdy není v kurzu oběť? Ale když se tím podrobně zabýváš, přijdou pochybnosti, zda velcí lidé jsou. Dá mnoho námahy udržet člověka ve výši. Stále se naklání.

Rozhlasová dramatizace románu Ferdinanda Peroutky tedy nabízí posluchačský zážitek nejen těm, kdo mají rádi lesklé a napínavé historické příběhy, ale i těm, kdo hledají a nalézají za kulisami dějů další významy.

autor: Tomáš Sedláček