Falešná idyla na břehu Loiry. Lachende Bestien uvádí oceněnou hru Romana Sikory
V duchu her Jeana Geneta, Jeana-Paula Sartra nebo Václava Havla napsal český dramatik Roman Sikora hru Zámek na Loiře, se kterou v roce 2017 vyhrál mezinárodní dramatickou soutěž Talking About Borders v Norimebrku. Tématem této hry je odcizená práce. A právě to zaujalo režiséra Michala Hábu a soubor Lachende Bestien, který titul uvádí v pražské Venuši ve Švehlovce.
Text oceněný v dramatické soutěži Státního divadla v Norimberku uvedli Lachende Bestien už na jaře roku 2019 jako scénické čtení v sídle Nadace Rosy Luxemburgové. Po vřelém přijetí veřejností, a protože hra od své světové premiéry v Norimberku nebyla na českých jevištích uvedena, se Lachende Bestien rozhodli text oproti svým původním dramaturgickým plánům zinscenovat v plné šíři.
Hra představuje pětici postav, mezi nimi dva lokaje, přičemž jeden z nich původně působil jako český teatrolog a překladatel. Trio služebnictva doplnil nový kuchař Alfréd. Tito všichni pracují pro „milostpaní“, kterou do zámku u řeky Loiry uklidil její manžel – český ministr a oligarcha – protože mu doma dělala ostudu. Milostpaní se prezentuje jako bytová designérka, přičemž velmi brzy zjišťujeme, že její údajný vkus je spíše nevkus.
Autor stvořil unikátní jazykový svět složený z jednoduchých frází, které lidé používají v každodenní komunikaci, a jejich variací.
Michal Hába
„Soutěž, které se Roman Sikora, s hrou Zámek na Loiře účastnil, měla podmínku, aby se text týkal pohybu lidí a zboží mezí bývalým Východem a Západem. Roman Sikora k tomu přistupuje s dávkou sarkasmu kupříkladu i v postavě lokaje Andrého, který popisuje míru nevkusu a odpornosti, kterou sebou přiváží lidé z Východu. Možná bychom to mohli vnímat jako určitou sondu do toho, jak se projevuje fašizace společnosti,“ říká o titulu režisér Michal Hába a dodává, že se inscenace nepohybuje na poli politické agitky, „ale názor autora pod tím vším vyloženě tepe.“
Dramatik Roman Sikora si pohrává s jazykem – skládá archaizující věty, které osahují řadu repetic, parazitní slova, přiznaná klišé – a jehož struktura zdánlivě působí jako poezie. „Text se věnuje analýze jazyka a způsobu, jímž jazyk utváří komunikaci a určuje způsob, kterým vnímáme zkušenosti a hodnoty, jež sdílíme,“ vysvětluje Michal Hába.
Lachende Bestien po řadě autorských inscenací navazují uvedením hry, která specificky pracuje s jazykem, na Pornogeografii Wernera Schwaba (inscenace oceněna Cenou Josefa Balvína). Návratem ke kořenům skupiny bude i účinkování režiséra inscenace Michala Háby a autora hudby Jindřicha Čížka. Trojici mužských představitelů doplní Bořek Joura. Jedinou ženskou postavu ztvárňuje Zuzana Onufráková.
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
