Erwin Olaf: Choreografie citů

Ač letos slaví své půlstoleté jubileum, patří Erwin Olaf bezesporu k těm progresivnějším zástupcům fotografického cechu. Tedy přinejmenším co se využívané techniky týká. Jeho doménou jsou především velkoformátové digitální fotografie, které specifickým způsobem reflektují okamžiky lidského života. Ty se staly hlavním motivem zejména těch Olafových souborů, které vznikly v posledních pěti letech, přesněji jde o cykly Rain (Déšť, 2004), Hope (Naděje, 2005) a Grief (Žal, 2007) a na ně volně navazující sérii Fall (Pád, 2008). Tyto všechny jsou také právě nyní vystaveny v Langhansu.

Pod slovem "okamžik" si ovšem v Olafově případě většinou nelze představovat jedinečný moment radostného setkání, úleku či třeba spontánního rozčilení, které bývají vytouženým motivem profesionálních i amatérských snímků (či "momentek", chcete-li). Olaf se totiž rozhodl zachytit momenty ještě jedinečnější, ještě subtilnější: zvěčnil momenty zamyšlení, momenty mrknutí, momenty osamění či odosobnění. "Původně jsem chtěl opravdu fotit inscenované pocity štěstí, ale pořád to nebylo ono. Pak jsem prakticky náhodou našel to, co jsem celou dobu hledal - chvíle, které se nacházejí mezi akcí a reakcí," vysvětluje Olaf. Tyto okamžiky pak, na věky ukotveny v obrazu, vyvolávají v divákovi nekonečné otázky po tom, co se v postavách odehrávalo v momentě stisku spouště, a tyto otázky zase vyvolávají stejně tak nekonečné množství odpovědí.

Erwin Olaf|foto: Lucie Černá

Multidimenzionalita výkladu Olafových fotografií s sebou také zákonitě nese mnohovrstevnost pohledů, jimiž na ně lze nahlížet. Někomu mohou připadat jako jakási strnulá lidská zátiší, jiný v nich může hledat vštípená vnitřní poselství či životní příběhy, na někoho mohou působit jako cílený fotografický kýč. I ten je ostatně rovnocenným úhlem pohledu, i ten může být součástí příběhu.

Still-fife 6 (Zátiší 6), ze série Fall (Pád), 2008, 141 x 106 cm, Courtesy Flatland Gallery (NL, Paris)|foto: Langhans Galerie Praha

Titul výstavy je příznačný v tom směru, že ony city, které se Olaf snažil zobrazit, jsou konstruovány během samotného aktu focení, vznikají prostřednictvím mechanického stroje a aranžovaného prostředí, a nikoli přímo v lidech, které fotí. "Nesnažím se zachycovat sociální témata, mě zajímá člověk, lidské bytí," vysvětluje svůj přístup Erwin Olaf. Úmyslně přehnané technické dokonalosti svých snímků dosahuje zejména prostřednictvím vhodných kostýmů, barevného ladění a osvětlení scény, ale i takřka teatrální inscenací svých modelů na ní.

Ve své tvorbě Olaf přechází od nostalgických vzpomínek na retrostyl typický pro 50. a 60. léta až po myšlenky na budoucnost (jednu z nich představuje mj. krátký film Poslední výkřik, který můžete na výstavě také vidět). Inspirací jsou mu kromě vlastní profese v oblasti módní fotografie také malíři, jako byli Edward Hopper či Jan Vermeer van Delft, a zejména filmy jeho oblíbených režisérů, mj. Davida Lynche, Federica Felliniho či Pedro Almodóvara.

The Kitchen (Kuchyně), ze série Hope (Naděje), 2005, 70 x 99,3 cm, Courtesy Flatland Gallery (NL, Paris)|foto: Langhans Galerie Praha

Erwin Olaf se, jak už bylo zmíněno, věnuje zejména módní fotografii, ač sám se za módního fotografa označovat nechce. "Nejsem módní fotograf, já si s módou jen hraju," říká. Jeho raná tvorba ovšem směřovala úplně jinam. Dokládá to cyklus Blacks, který vznikl na počátku 90. let a který je v Langhansu - po dlouhých letech strávených ve skříni - vystaven také. S ostatními cykly má však jen málo společného, i když taková distinkce je vzhledem k zřetelnému časovému odstupu přirozená. Tato série černobílých snímků vychází spíše z barokních motivů, vnesených se značnou ironií a prvky dekadence do současného světa. Vyznačují se zejména hrou s lidskými bytostmi, výjevy a artefakty všedního života.

Výstava Choreografie citů je zároveň jakousi předpremiérou festivalu současné nizozemské kultury NethWorks.cz, který bude od 22. května do 5. června hostit hned několik českých a moravských měst. Přehlídka nabídne kromě ukázek nizozemského designu či architektury také řadu tanečních, hudebních a divadelních představení, dále nejrůznější výstavy, workshopy a zajímavé přednášky. Více informací o festivalu najdete na www.nethworks.cz.

Helga, ze série Blacks (Černí), 1990, 56,5 x 56,5 cm, Courtesy Flatland Gallery (NL, Paris)|foto: Langhans Galerie Praha

Erwin Olaf: Choreografie citů (1. 4. - 7. 6. 2009)
Galerie Langhans, Vodičkova 37, Praha 1
Otevřeno: Út - Ne: 13 - 19 hod.
Kurátor: Jiří Ptáček